České inovace: První záchytná stanice na světě

Podrobnosti
Vytvořeno 16. březen 2010
Napsal Erika Tesařová

Téměř každý dospělý člověk se už alespoň jednou v životě opil. Všichni víme, jak nemilá je to situace a jak za to pykáme druhý den ráno. Přitom stav silné opilosti může být nebezpečný jak pro svého „nositele“, tak pro okolí.

Nebezpečný alkohol

Při cestě domů hrozí opilému člověku různá nebezpečí – od automobilové dopravy, příliš rychlé na omámeného člověka s bláznivým nápadem ustlat si třeba přímo na bílé čáře silnice, po zrádný mráz v zimě.

Opilí lidé také bývají agresivní a mohou tak být nebezpeční ostatním lidem nebo způsobí škody na majetku. Tato myšlenka byla podnětem pro nápad zřídit záchytnou stanici, kde se opilci nechají vystřízlivět a pak jim může být doporučena odborná léčba.

První „záchytka“ byla v Praze

S myšlenkou založit vůbec první protialkoholní záchytnou stanici na světě si začal pohrávat Jaroslav Skála již v roce 1948. První „prototyp“ takové stanice pak vznikl nedlouho poté v Praze.

V únoru roku 1948 založil první protialkoholní oddělení světově proslulý Čech Jaroslav Skála. Inspiroval se Klubem Lidí Usilujících o Střízlivost (KLUS). Tento „klub“ je aktivní i dnes. Oddělení založil na Psychiatrické klinice v Praze vedle kostela sv. Apolináře.

Píše se rok 1951. Byl to rok, kdy Skála prosadil zřízení první záchytné stanice na světě v pražské nemocnici U Apolináře. Záchytka byla otevřena 15. května 1951, první klient byl ošetřen o tři dny později. A kdo byl prvním pacientem záchytné stanice? Údajně ruský námořník.


Toto zařízení nemělo v té době ve světě obdoby.

Drsný program Jaroslava Skály

V roce 1946 se Jaroslav Skála dozvěděl během své služební cesty o americkém hnutí Anonymních alkoholiků (více informací o české pobočce) a takzvané averzivní léčbě. Ta spočívá v podání látky, která vyvolá zvracení.

Skála kladl důraz na dodržování pravidelného režimu. Jeho tvrdé metody se staly legendou – traduje se například vtip, v němž jeden alkoholik říká druhému: „Nemůžu jezdit na výlety do přírody. Jak vidím skálu, zvracím…“


Zdroj: Radio Praha


Alkoholici alkoholikům

Další zvláštnost záchytky u Apolináře byla v tom, že o přivezené se starali sami pacienti léčebny, aby pochopili, jaké to bylo pro jejich okolí, když v podobném stavu někam dorazili.

Záchytné stanice po 60 letech

V prvopočátcích byla záchytka zařízení, kam spíše pacienti došli po svých nebo je někdo přivedl či přivezl, když už nebyli schopni chodit. Nejednalo se o pacienty, kteří měli nějaké vážné zdravotní nebo akutní problémy, což je naopak v současné době častým jevem.

„Záchytná stanice reagovala na situaci, kdy nebylo adekvátní zařízení pro lidi, kteří měli problémy s alkoholem, měli konflikty v rodině, v okolí, se zákonem. Potřebovali léčbu. Pro ně pan docent Skála přichystal záchytnou stanici. V této koncepci to byla světová rarita. Nikde jinde na světě to nebylo zařízení primárně zdravotnické a preventivní,“ uvádí reportérka Českého rozhlasu Zdeňka Kuchyňová.

Zlatým obdobím pro záchytky u nás byl počátek 80. let, kdy jich v Československu bylo v provozu 63. Záchytné stanice měly být umístěny tak, aby se do nich v regionu dalo dojet do 45 minut. V roce 2006 jich bylo podle údajů Ministerstva zdravotnictví v provozu už jen 16.

Noc na záchytce není levnou záležitostí. Nejlaciněji lze přenocovat v Opavě za „pouhých“ 800 korun.

Jaroslav Skála byl ve svém oboru naprostá jednička, což dokazuje i vznik Ceny Jaroslava Skály, která se uděluje za autorské práce na téma prevence a léčba závislostí.

Je jisté, že se holdování alkoholu z české společnosti nepodaří v dohledné době vymýtit. Je však důležité si uvědomit, jak velmi lehce se dá tomuto „pokušiteli“ propadnout. Alkohol na nás útočí ze všech stran, stačí si například všimnout faktu, že alkohol se v reklamách užívá ve spojení s přátelstvím a skvělým životem.

Ještě jedna zajímavost na závěr – úryvek z písně zpívané v rámci terapie:

„Kdo u piva vysedává, častokrát ho bolí hlava. Ten, kdo drogy fetuje, hořce toho lituje. Víc než droga uklidní naše píseň solidní. Ať jsi pivař nebo vinař, všechny přijme Apolinář.“ Myslete na to při dalším pátečním večírku…


Zdroje:

Facebook komentáře

Share on Myspace