- Podrobnosti
-
Vytvořeno 25. březen 2008
-
Napsal Redakce
Na portále
Business World.cz se můžete dočíst ve velice zajímavém
článku o světě mezi vědou, uměním a technologiemi. Zde uvedeme jen ochutnávku z celého rozhovoru.
Denisa Kera, Ph.D, vystudovala filozofii a obhájila doktorát z
informační vědy na téma nových médií. Působí v Centru globálních studií při AV ČR a Univerzitě Karlově, jako kurátorka spolupracuje na řadě projektů propojujících umění, vědu a nové technologie. V rámci každoročního Týdne vědy a techniky AV ČR organizuje výstavu TransGenesis, která letos představí projekt „Umělci v laboratořích“ umožňující mladým umělcům tvořit ve spolupráci s vybranými vědeckými pracovišti. Podílí se také na přípravě festivalu ENTER3.org a přidružené konferenci MutaMorphosis, které v listopadu 2007 přivedou do Prahy významné vědce a umělce z celého světa.
Jak si představit spojení moderních technologií s uměním?
Představte si, že ráno nastoupíte do metra se svými oblíbenými skladbami na
iPodu, připojíte k tomu speciální zařízení a v tu chvíli můžete začít vysílat spolucestujícím svoji hudbu, případně slyšet, co poslouchají jiní. Mobilní telefon se může stát rozšířením našeho čichu a zaznamenávat stav ovzduší, eventuálně rovnou radit, jakým částem města se vyhnout. Když začne pršet, použijete deštník, který vám cestou promítá, kam máte zahnout, nebo ukáže satelitní snímek vašeho pohybu po městě a cestu domů zpestří obrázky. Na konci dne navštívíte
„ekologický“ hudební klub, který využívá
pohybů tanečníků a jejich potu k výrobě energie a vody na splachování.
Vtipné je, že dnes
nejde vůbec jen o představy, to všechno už existuje: konkrétně například deštník z japonského projektu Pileus, mobilní telefony se senzory navrhované výzkumnou laboratoří Intelu na univerzitě v Berkeley nebo holandský Sustainable Dance Club. Podle mého názoru jsou to různé formy kreativního průmyslu a inovací, které tvoří novou podobu kultury a umění. A právě to je oblast, která mě zajímá…
Mohou kromě biotechnologií a informačních technologií k novému umění nějak přispět i ekonomické vědy nebo vůbec svět byznysu?
Samozřejmě. Velice zajímavé jsou příklady
projektů pracujících s vizualizací dat ekonomického typu. Třeba skupina Derivart ve svém projektu prezentuje několik děl, která používají aktuální stav různých burz nebo jiné dostupné ekonomické údaje. Jejich projekt
SpreadPlayer má podobu zvláštního MP3 přehrávače, který zvukem zachycuje a v reálném čase
vizualizuje rytmus cen akcií a vývoj světových trhů. Podobně také projekt Johna Klimy s názvem Ecosystem vizualizuje fluktuaci cen akcií a jejich množ-ství – navíc spolu s údaji o počasí z letiště JFK. Výsledek má podobu zvláštní 3D simulace, kde skupiny podivných ptáků reprezentující jednotlivé akcie bojují o svoji existenci v proměnlivém světě.
Projekt Black Shoals zase zobrazuje světové trhy pomocí hvězdné mapy, která se dokonce může promítat i ve skutečném planetáriu.
Světelnost a barevnost jednotlivých hvězd – akcií se různě mění podle toho, jak si daná firma spojená s těmito akciemi vede. Akcie, o které je větší zájem, intenzivněji světélkují, různě se k sobě přibližují nebo vzdalují. V tomto podivném světě finančních dat se pak snaží přežít skupina digitálních bytostí naprogramovaných jako umělý život, který se živí jasem těchto hvězd. Podobně až ezoterický pohled na komplexní podobu vesmírných a ekonomických jevů nabízí také projekt české umělkyně Kamily Richterové The Deal Solution, který reprezentuje burzovní data zvukem a objekty v 3D prostředí. Svět generovaný burzovními údaji na mě v tomto případě působí jako záznam prvních okamžiků po velkém třesku…
Zdroj: Business World.cz , redakčně upraveno a zkráceno
Facebook komentáře