Smrtelný jed štírů – bezpečný pesticid

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 20. duben 2010

Napsal Vlasta Stancová

Štíři patří mezi zvířata, která v lidech vyvolávají respekt, zejména pak jejich zadeček vybavený jedovým ostnem. Silný paralyzující jed tvoří směs peptidů, které znehybní kořist na místě.

Fakt, že některé toxiny z koktejlu účinných látek, kterými štír disponuje, působí pouze na hmyz, přivedl izraelské vědce z Tel Aviv Univerzity k nápadu využít ho k vytvoření bezpečného a ekologicky šetrného pesticidu.

Toxin by měl projít metabolismem hmyzu, ve střevech se dostat do krevního oběhu a následně ovlivnit jeho nervový systém.

Zlatý štíří důl

Profesor Michael Gurevitz je přesvědčen, že štíří jed je „zlatý důl“. Ve štířím jedu vidí zdroj cenných insekticidních a léčivých látek.

Jeho touhou je vytvořit ekologický a bezpečný přípravek proti hmyzu pustošícímu úrodu nebo jed využít pro lékařské účely. Tato nikterak jednoduchá vidina vede jeho konání už přes dvacet let, je díky tomu považován za jednoho ze světových průkopníků tohoto oboru.

Továrna na jed v laboratoři

„Proč nevyužít účinné přírodní látky, jedy, které zvířata zdokonalovala během milionů let evoluce?“, klade otázku prof. Gurevitz.

Ve své publikaci o toxinech a genech, které jsou zodpovědné za jejich tvorbu, poukazuje na to, jak studium genů na molekulární úrovni vede k možnosti ovládat toxicitu látek. Studie byla zveřejněna v časopise Molecular Biology and Evolution.

Profesor zmapoval sekvence DNA, které jsou nezbytné k tvorbě neurotoxinů ve štířím jedu. Vyvinul také metody izolace a manipulace těchto genů a produkce toxinů. Geny je nutné pozměnit tak, aby se omezila jejich toxicita pro neškodný hmyz a savce. Tímto mnohaletým úsilím si Gurevitz vyšlapává cestičku ke splněnému snu.

Kolik štírů je na výrobu třeba?

Získávání jedu přímo od štírů by bylo samozřejmě velmi neekonomické a složité. Pro produkci toxinů proto využívá profesor Gurevitz bakteriální buňky s částí pozměněné štíří genetické informace, která je nutí tvořit toxin stejného složení.

Usiluje jít však ještě dále, chce vložit geny pro účinné neurotoxiny do genomu zemědělských plodin a doufá, že rostlina pak bude tento toxin produkovat sama a ubrání se tak hmyzímu ataku bez použití dalších prostředků a postřiků.

Účinky nových toxinů ověřuje na hmyzu a savcích, aby bylo použití přípravku v zemědělství skutečně bezpečné.

Některé neurotoxiny štírů jsou specificky účinné pouze proti škodlivému hmyzu – listy požírajícím molům, můrám, sarančatům, mouchám a broukům, ale nemají žádný vliv na prospěšný hmyz, jako jsou včely nebo na savce včetně lidí. Tým profesora Gurevitze se v současnosti soustředí na studium interakce toxinů s nervovým systém hmyzu, aby byly toxiny schopny se do cílové tkáně nejen dostat, ale působit zde co nejúčinněji. 

Srovnání s dnešní praxí

Pyrethroidy, látky používané dnes v zemědělství k hubení hmyzu, také útočí na jeho nervový systém, což vede k paralýze a smrti hmyzu.

Hlavní nevýhodou těchto látek je ovšem nedostatek rozlišovací schopnosti látky, protože často hubí i užitečné druhy. Nezanedbatelný je i jejich negativní vliv na životní prostředí, hospodářská zvířata i lidi. Pyrethroidy jsou například velmi toxické pro ryby.

Zdroje:

• Deadly Scorpion Provides Safe Pesticide. Science Daily [on-line] <http://www.sciencedaily.com/>
• Pyrethroid. Wikipedia [on-line] <http://cs.wikipedia.org/>
• Yellow Scorpion. TrekNature  [on-line] <http://www.treknature.com/>