Podrobnosti: Vytvořeno 04. květen 2010; Napsal Vlasta Stancová

Desetileté úsilí vědců z University of Rhode Island (URI) bylo korunováno úspěchem, podařilo se jim vyvinout transgenní (= s upravenými mezidruhovými geny) pstruhy duhové, kteří se na rozdíl od běžných pstruhů mohou pochlubit o 15–20 % větší muskulaturou.

Maso těchto sladkovodních ryb z čeledi lososovitých je vyhledávané pro výbornou chuť, dietetické vlastnosti a v neposlední řadě pro vhodnost k široké škále kulinářských úprav.

Výrazně vyvinutá hřbetní svalovina transgenního pstruha duhového vypadá, jako by měl svalnatá ramena.

(Zdroj: http://www.sciencedaily.com/)

Bílkovina brzdící růst svalů

Profesor Terry Bradley z URI docílil zvýšení osvalení ryb inhibicí genu kódujícího bílkovinu myostatin, která zpomaluje růst svalů. Deaktivace genu pro myostatin dosáhl vnesením transgenů neboli genů z jiného organismu do dědičné informace ryb.

Vědci vnášeli DNA do jiker pstruha duhového injekčně. Pořádně se zapotili, protože celkem obohatili 20 000 rybích vajíček. Avšak pouze 300 z nich neslo gen zodpovědný za zvýšený růst. K dalším pokusům byli použiti pouze potomci nesoucí požadovanou genetickou informaci.

Příroda tyto mutace již sama vytvořila u skotu

Výsledky svého týmu považuje Terry Bradley za ohromující úspěch a vysvětluje, že se nechal inspirovat „dvojitým osvalením“ u skotu plemene belgické modrobílé. U tohoto plemene došlo během vývoje ke spontánní mutaci genu pro myostatin, vypadlo z něj několik párů bazí, což způsobilo jeho nefunkčnost. Mutace v důsledku vedla ke zmnožení počtu svalových vláken u jedinců tohoto plemene o 20–25 %.

Plemeno se navíc pyšní nízkým podílem tuku a lepší konverzí neboli využitím krmiva.

Býk plemene belgické modrobílé s „dvojitým osvalením“.

(Zdroj: http://www.pnas.org/)

Odpůrcům geneticky modifikovaných (GM) ryb Terry Bradley argumentuje faktem, že u belgického modrobílého plemene došlo k této mutaci přirozenou cestou. Takovéto „mutanty“ chovatelé vítají z pohledu velkého množství kvalitní svaloviny, avšak porody jsou u nich velmi obtížné a často je nutné přikročit k císařskému řezu.

Než začal profesor Bradley s pokusem, byl si vědom, že mechanismus okoukaný od skotu nemusí u ryb fungovat, ty mají totiž odlišnou tvorbu i růst svalů. Zatímco množství svalových vláken savců je dáno už od narození, u ryb počet svalových vláken roste i během jejich života.

Skončí rybí kulturista na talíři?

I když transgenní pstruh vypadá jako kulturista a běžného konzumenta pohled na něj spíše vyleká, nežli vyvolá chuť na šťavnatou rybí pochoutku, podle Bradleyho tyto ryby projevují normální chování a doposud nic nenasvědčuje tomu, že je důvod se těchto ryb na talíři obávat.

Nicméně hodlá studovat „mutanty“ nadále, aby zjistil případné interakce nového genu s původními.

Na videu vidíte, jak se chovají a jak vypadají GM pstruzi duhoví.

Profesor Bradley neusíná na vavřínech, svůj výzkum rozšiřuje také na lososy, tuňáky a platýsy. Navíc chce zjistit, zda ryby oproti běžným populacím i rychleji rostou.

Převrat v chovu ryb i v léčbě lidí

Tento výzkum má zjevná pozitiva pro rybí produkci. Průměrná celosvětová spotřeba ryb je přibližně 16 kg/osobu/rok, v zemích Evropské unie je to 11 kg a v České republice pouze 5 kg/osobu/rok, přičemž sladkovodní ryby z toho tvoří necelý jeden kilogram.

Rychle rostoucí GM ryby by mohly způsobit převrat v komerčním chovu ryb, avšak profesor Bradley vidí význam probíhajících studií v ještě širších souvislostech. Nové informace o mechanismu tvorby a růstu svalových vláken mohou být podle něj využity v lékařském výzkumu a při léčbě svalových chorob.

Superryba odolná vůči nemocem či chladu

Podpoření růstu není jedinou modifikací, kterou se u ryb vědci zabývají. Týmy po celém světě pracují na možnostech posílení odolnosti ryb vůči nemocem, zvýšení jejich tolerance vůči chladu nebo dokonce mrazu. Takové ryby je pak možné chovat v chladnějších podmínkách.

Nově vložené geny mohou umožňovat zefektivnění metabolismu, a to tím způsobem, aby masožravé ryby byly schopny využívat i sacharidy rostlinného původu.

Umělé vyvolání sterility je důležité kvůli nebezpečí křížení geneticky modifikovaných ryb s divokými druhy.

Velké naděje vědci vkládají ve využití ryb jako „biotováren“ pro produkci léčiv. Plánují využití pankreatu tilapie pro výrobu lidského inzulinu pro diabetiky a stejný druh ryby by mohl poskytovat lidský faktor na srážlivost krve, který se používá při léčbě pacientů trpících hemofilií.

Rizika transgenních ryb

Nad používáním geneticky modifikovaných organismů se vznáší spousta otazníků a kolem chovu transgenních ryb tomu samozřejmě není jinak. Biotechnologie obecně mají dlouhé řady příznivců i odpůrců. Odpůrci upozorňují na možná zdravotní rizika pro konzumenty a spatřují hrozbu také v nežádoucím vlivu transgenních ryb na životní prostředí.

Podle studie vědců z University of Gothenburg by se s geneticky modifikovanými rybami mělo opravdu zacházet s velkou opatrností. Je nutné zabránit jejich případnému úniku a kontaminaci přirozené populace, protože GM ryby mohou mít nad běžnou populací konkurenční výhodu.

Simulace přírodního prostředí v laboratorních podmínkách je však velmi náročná, a je proto obtížné dnes předpokládat, jakým způsobem pozměněné ryby přírodu ovlivní.

Zdroje:

McLEISH, Todd. URI scientist’s development of more muscular trout could boost commercial aquaculture. University of Rhode Island [on-line] <http://www.uri.edu/>
ZRŮSTOVÁ, Jana. Transgenní ryby. Mendelova univerzita v Brně [on-line] <http://user.mendelu.cz/>
SMĚTALOVÁ, Dagmar. Rizika spojená s chovem transgenních ryb. Gate2Biotech [on-line] <http://www.gate2biotech.cz/>
Situační a výhledová zpráva RYBY. eAgri [on-line] <http://eagri.cz/>

Video: Rybí mutanti na talíři více zasytí