Delfíni díky svému intelektu, zvědavosti a také proto, že žijí v pobřežních vodách v blízkosti lidí, patří k nejznámějším a také nejmilovanějším „obyvatelům“ oceánů. Mají s lidmi společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Delfíni patří stejně jako lidé mezi savce a jsou ovlivněni stejnými toxiny pocházejícími z řas, stejnými kontaminanty, které znečišťují vody, a též patogeny, které mohou způsobovat nemoci.
„Delfíni jsou také savci a jejich dieta obsahuje stejné plody moře, jaké konzumují lidé. Na rozdíl od nás jsou však vystaveni potenciálnímu nebezpečí z oceánů, jako například toxickým řasám nebo špatné kvalitě vody, 24 hodin denně,“ říká Carolyn Sotka, hlavní organizátorka výročního setkání Americké asociace pro pokroky ve vědě (AAAS).
„Naše ekologické a fyziologické podobnosti dělají z delfínů důležitý indikátor, který nás nejenom může upozornit na zdravotní rizika, ale také nabízí náhled na to, jaký může mít naše zdraví prospěch z nových medicínských objevů.“
Skupina vědců z vládních, akademických a neziskových organizací na tomto setkání uvedla výsledky nového výzkumu, které naznačují, že nemoci objevené u delfínů jsou podobné těm lidským. Jejich studium proto může přinést informace o tom, jak je lidské zdraví ovlivněno kontaminovanou pobřežní vodou anebo příjmem tzv. darů moře.
Na setkání zástupců AAAS byly publikovány jednotlivé případy, které měly za úkol demonstrovat, jak by mohlo studium nemocí a patologických procesů u delfínů pomoci v prevenci, případně léčbě některých nemocí u lidí.
Delfíni mohou být prvním přírodním zvířecím modelem pro cukrovku II. typu.
Studie totiž odhalila, že u zdravých delfínů existuje něco jako „vypínač“, který může snadno navodit a opět odstranit stav podobný cukrovce u lidí. Další studium delfíního genomu tak může objasnit možnosti léčby u nemoci, která má podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) celosvětově na svědomí 5 % všech úmrtí u lidí.
Důvodem, proč se u tak rozdílných druhů, jako jsou lidé a delfíni, vyvinuly podobné mechanismy k regulaci cukrů v těle, podle vědců je, že oba druhy mají velké mozky, které potřebují dostatečné zásobení krevními cukry.
Dále se zjistilo, že jak u lidí, tak u delfínů se objevují podobné následky chronické cukrovky, jako jsou inzulínová rezistence, ledvinové kameny a hematochromatóza (nadměrné ukládání železa).
Výzkum také objasňuje, jak delfíni, ale i jiné živočišné druhy (včetně lidí) reagují na otravu toxinem, který je produkován květy mikroskopických mořských řas. Tyto toxiny mohou vyvolávat záchvaty způsobující změny na mozku, jež mohou vyústit ve spontánní a opakující se epileptické záchvaty.
Studium těchto procesů může vědcům a lékařům poskytnout novou perspektivu při studiu epilepsie u lidí.
Tým vědců a veterinářů z Floridské univerzity objevil u delfínů kolem 50 nových druhů virů. Jejich studium by mohlo přinést víc informací o tom, jak napadají lidské tělo a suchozemské zvířecí organismy. Tyto poznatky by podle vědců mohly přispět k prevenci virových infekcí.
Jeden z těchto virů, lidský papillomavirus, je známý tím, že nese řadu zdravotních rizik, včetně rakoviny děložního čípku u žen. Studie odhalila, že delfíni jsou také nositeli tohoto viru, ale nezdá se, že by v důsledku toho trpěli rakovinou, mají pouze genitální bradavice.
Další výzkum by mohl pomoci pochopit, proč tomu tak je, a také, jak tuto informaci využít k léčbě, případně prevenci rakoviny děložního čípku u žen.
Tyto objevy jsou jistě velmi zajímavé, ale ještě zajímavější bude sledovat, zda se podaří výsledky výzkumů na delfínech aplikovat v praxi a zda skutečně v budoucnosti pomohou v prevenci či léčbě chorob u lidí.
Facebook komentáře