Vlády by měly začít investovat do „slaného zemědělství“, říká Jelte Rozema. „ Máme limitované množství sladké vody. Většina je jí navíc užívána jako pitná voda. Postupně bude nutné zaměřit se na poloslanou a mořskou vodu jako na rezervní zdroj závlah.“
Vědci navrhují jako nejlepší cestu k „slanému zemědělství“ domestikaci dnešních divokých rostlin. Poukazují na poživatelné rostliny, jako je katrán přímořský, který chutná jako zelí, nebo na motar přímořský, kterému se také někdy říká mořský chřest.
Jak si vědci povšimli, mohly by být mnohé z těchto rostlin také pěstovány na biopaliva, protože rychle rostou a mají olejnatá semena. Jeden z hlavních kandidátů ze skupiny halofytů pro toto využití, slanorožec evropský, produkuje na akr (přibližne 4 047 metrů čtverečních) 1,7krát více oleje než slunečnice.
Zdroj: DigiWeb.iHNed.cz, redakčně upraveno a zkráceno
Facebook komentáře