Kde budeme bydlet za deset let?

Podrobnosti
Vytvořeno 18. červen 2010
Napsal Hana Tesařová

Ožehavým tématem v oblasti bydlení se stává otázka, jak najít ekologické bydlení na dobré adrese. Důležitá je i volba stavebních materiálů, které určují nejen vzhled, ale i vlastnosti takového domu.

Pomoci v rozhodování může nový obor, který se problematikou materiálů zabývá, tzv. stavební biologie, neboli baubiologie. U nás se zatím omezuje pouze na preferování cihlových staveb před panelovými a přednostní používání vodou ředitelných nátěrových hmot před syntetickými.  Ve světě však najdeme už její konkrétní výsledky. A nutno říci, že jsou různorodé.

Pasivní a úsporné domy nejsou žádná novinka

Otázka pasivních domů není pro Čecha žádnou novinkou. Již skoro před rokem jsme informovali o novém trendu: stavbě aktivních, nízkoenergetických domů (článek Aktivní domy s nulovými provozními náklady). 

Až do konce května jste navíc měli jedinečnou příležitost shlédnout mobilní nízkoenergetický dům v ČR (informace v článku Mobilní pasivní dům ke shlédnutí v ČR).

Domy v zemi jsou u nás zatím raritou

Neotřelá architektura, nízké provozní náklady, důraz na ekologii. Mluvíme o jednom z nejekologičtějších typu bydlení, který je v cizině relativně běžný. Domy v zemi mají českou premiéru - tyto unikátní domy jsou stavěny v rámci projektu Výstavby v Horních Počernicích.

Konkrétně se jedná o bytový dům s pěti jednotkami, zapuštěný pod povrch země, chráněný proti nejrůznějším povětrnostním vlivům. V České republice je skutečnou raritou.

Dům v zemi může být zařazen do skupiny pasivních domů. To je i hlavním důvodem velmi nízkých provozních nákladů – topení, TUV a rekuperace – asi 23 Kč/m2/rok, to je 190 korun měsíčně za téměř stodvacetimetrový byt.

„Pasivní domy představují nejvyšší standard energeticky efektivní výstavby. Není to ale záležitost jen pro bohaté. Z definice se jedná o domy energeticky úsporné, což pro majitele přináší jistotu do budoucnosti. Jde o domy dořešené do sebemenšího detailu, které poskytují komfortní a zdravé bydlení,“ řekl Juraj Hazucha z Centra pasivního domu.

Představen byl i modelový projekt „Dům stromů“ architekta Josefa Smoly, který bude v Průhonicích sloužit jako informační a vzdělávací středisko ekologické výchovy. Případní zájemci o problematiku pasivních domů mohou nalézt více informací a podnětů 14-15.10 2010 na Mezinárodní konferenci v Brně, věnované problematice pasivních a nízkoenergetických domů.

Inteligentní bydlení

Dalším pojmem jsou Inteligentní budovy (IB). Ty snižují své provozní náklady pomocí propracovaných digitálních technologií. Snaží se být dlouhodobě flexibilní jak svými prostory, tak i uživatelským komfortem. Samozřejmostí je následné významné snížení energetické náročnosti takového domu.

Objekty se vyznačují tzv. integrovaným managementem, což je sjednocený systém řízení, zabezpečením a správou budovy. O tomto tématu jsme již také informovali (v článku Podívejte se na pět inovací, které brzy změní svět).

„V podstatě jsme ve velmi rané fázi vývoje takzvaných inteligentních budov, jako byly počítačové technologie před deseti lety. A celý technický svět pracuje na tom, aby byl provoz budov co nejpřesněji počítačově řízen. Je zde obrovský prostor a potenciál zejména v rozvoji lidských zdrojů. ČVUT na tento celosvětový trend zareagovalo a příští rok otvírá nový studijní program Inteligentní budovy“, říká Karel Kaberle z ČVUT Praha.

Více o inteligentním bydlení můžete vidět v propagačním

">videu technologie inteligentního domu InHome.

Kontejnery nejen na přepravu

Sháníte rychlé, levné a ekologické bydlení? Dalším rozvíjejícím se trendem je domov z recyklovaných kontejnerů.


Prohlídka domu z kontejnerů (v angličtině)

Největší výhodou těchto kontejnerů je to, že mohou být připravené pro potenciální zájemce během jednoho dne. Kromě této flexibility a rychlosti zhotovení je příjemná i jejich nízká pořizovací cena. Již realizovaných využití je mnoho, jmenujme například studentské koleje v Keetwonenu v Nizozemsku nebo osobité kontejnerové městečko v přístavních docích ve východní části Londýna.

Dalším příkladem stavby z recyklovaných kontejnerů je putovní Nomadic Museum, které navrhl japonský architekt Shigeru Ban. Sto padesát dva přepravních kontejnerů, uspořádaných za sebou, putuje po celém světě se stálou výstavou "Popel a sníh" kanadského fotografa Gregoryho Colberta. Více o muzeu například na stránkách Wikipedie.

Obytné kontejnery nejsou ani pro obyvatele České republiky věcí neznámou. Zmínit můžeme třeba denní centrum pro bezdomovce U Bulhara v Praze nebo bytové domy ve Vsetíně.

Co když přijde potopa?

Katastrofické scénáře globálního oteplování vyhrožují světovou potopou jako z filmu Vodní svět. Pro případ, že by něco takového skutečně nastalo, jsou v záloze novodobé archy. Jednu takovou navrhnul E. Kevin Schopfer  ve spolupráci s firmou Tangram 3DS. Jmenuje se “Boston Arcology”.

Měla by poskytnout bezpečné útočiště pro přibližně 15 000 obyvatel a nabídne hotely, kanceláře, obchody a muzea. Gigantické plovoucí město má obsahovat na každém třicátém patru také zahrady.


Vizualizace gigantického plovoucího města budoucnosti, které by mělo stát během deseti let.

V celé stavbě nebude třeba využívat automobily a díky tomu by se z ní měla stát uhlíkově neutrální stavba. Do struktury mají být zapracovány také větrné turbíny a fotovoltaika pro získávání energie, plus zpracování a recyklace užitkové vody. Celý projekt by údajně bylo možné postavit během deseti let.

Postavte si hliněný domek

Ke stavbě hliněného domku stačí pár kamarádů, důkladná příprava a pozemek. Vše se dá ručně zvládnout během měsíce. Takovou hliněnku si v Jindřichovicích pod Smrkem postavil i herec Jaroslav Dušek, čímž vznikla svého druhu první podobná stavba ve střední Evropě.

Takovéto „hliněnky“ se stavějí pomocí technologie Superadobe, která představovala původně rychlé řešení pro lidi postižené katastrofou. Veškeré materiály na stavbu se získávají výhradně v místě stavby. Hliněnou směsí se ručně naplní dlouhé pytle od brambor, které se kladou do kruhů na sebe a spojují ostnatým drátem. Vznikají tak kruhové a kupolovité budovy vhodné k dočasnému i trvalému bydlení, odolávající hurikánu, záplavám i zemětřesením.

Metoda Superadobe (více o metodě např. na stránkách Wikipedie, bohužel pouze v angličtině a francouzštině) umožňuje přistavování dalších půlkruhů kolem hlavní budovy, takže by se mohlo pohodlně postavit i 4+1, zavést voda, elektřina a kanalizace a bydlet jako v běžném rodinném domku.

Hlavní předností je právě použití surovin výhradně z místa stavby, což minimalizuje náklady a dopad na životní prostředí. Další předností tohoto způsobu stavby je, že si ji dokážete postavit sami.  Z hliněných zdí netáhne chlad a díky slámě, která se do zdiva přidává, jsou perfektním izolantem.

Jak vidíte, směrů, kterými se může ubírat bydlení budoucnosti, je mnoho. Experimentuje se jak s přírodními materiály a návratem k přírodě, tak s průmyslovými prvky a nejnovějšími technologiemi. Otázkou je, jak se v těchto stavbách bude bydlet. Zkuste si sami odpovědět na otázku, kde byste žili raději, který způsob života vám přijde lákavější.

Zdroje:

Facebook komentáře

Share on Myspace