Zelené kanceláře rostou už i v Česku

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 13. červenec 2010

Napsal Redakce

Historie zelených budov není nikterak dlouhá. Jejich koncept se masově rozšířil až v posledním desetiletí a vychází z předpokladů o globálních změnách klimatu. K trendu ochrany životního prostředí se postupem času přidalo značné množství západních a nadnárodních společností, které začaly investovat do udržitelné výstavby.

Do České republiky se tento trend dostává se zpožděním, nájemci dosud o zelené budovy neměli příliš zájem. Hlavním rozhodovacím činitelem pro ně vždy byla především atraktivita lokality. Nyní se vše postupně mění k lepšímu a i české firmy se zapojují do projektů na úsporu energií a snižování emisí CO2.

Ekologické přínosy zelených budov jsou zřejmé. Nižší spotřeba energie a čistší klima však nejsou jedinými devízami. Využitím úsporných technologií je možné v rámci provozních nákladů dosáhnout až 50% úspory. V některých státech jsou ekologické stavby daňově zvýhodňovány. 

Jak se budují zelené kanceláře

S ekologickým dopadem budov musí počítat již architekti a projektanti od samého počátku jejich výstavby. Zelená budova musí být navržena a realizována tak, aby dosahovala přesně definovaných parametrů na základě širokého spektra kritérií. Ta jsou rozdělena v zásadě do tří oblastí:

• dopad na životní prostředí
• hospodárnost
• sociální aspekty

Kritérií, která je třeba sledovat, je mnoho, namátkou například: provozní emise CO2 a veškeré znečištění, které budova vyprodukuje, možnost využití zeleně kolem budovy nebo na fasádách a střechách. Důležitou otázkou je využití dešťové vody pro závlahu či splachování. Mezi sociální kritéria spadá např. osvětlení, akustika, produkce tepla, čistota ovzduší, dostupnost služeb a dopravy, bezbariérovost a v neposlední řadě zabezpečení budovy. Architektonický návrh také musí respektovat pozici a umístění objektu vzhledem k okolní zástavbě.

Tyto podmínky je nezbytné dodržovat ve všech fázích života budovy, od návrhu po její výstavbu, užívání, údržbu, rekonstrukci až po demolici a recyklaci materiálů. Jak si dokážete jistě představit, zelené budovy rozhodně nejsou jednoduchými projekty.

Interiér budovy ČSOB v Radlicích. Projekt zpracovával ateliérem architekta Josefa Pleskota, budova je koncipována jako otevřená, vstřícná a přátelská ke svým obyvatelům. (Zdroj: www.csob.cz.)

Kdo zaručí „zelenost“ stavby?

Na základě vyhodnocení všech aspektů může budova získat certifikát. Systém hodnocení ve světě však není jednotný. Existuje více než 17 hodnotících metod jednoduše proto, že kritéria se nedají unifikovat, je velký rozdíl certifikovat budovu postavenou ve střední Africe či za polárním kruhem.

Hodnocením se většinou zabývají nestátní organizace. Jedním z nejznámějších certifikátů je LEED (Leadership in Energy & Environmental Design) v USA. Certifikační systém řídí U. S. Green Building Council neboli Americká rada ekologických staveb. Toto americké sdružení předních firem ze všech odvětví stavebnictví ekologické projekty podporuje a oceňuje. Získat tento certifikát však není jednoduchou záležitostí. Náklady na tento typ certifikace se pohybují řádově ve stovkách tisíc korun a s celým procesem je rovněž spojena i poměrně složitá administrativa.

Méně rozšířené osvědčení od Evropské unie GreenBuilding se zaměřuje výlučně na snížení spotřeby energie při provozu budov nerezidenční výstavby. Metoda GreenBulding je velmi jednoduchá, ale podle mnohých názorů velmi účinná. V zásadě totiž musí být dosaženo minimálně 25% úspory energetické náročnosti objektu vůči běžnému standardu v lokalitě. Proces zkoumání certifikátu GreenBuilding není tak náročný a nevyžaduje ani žádný přihlašovací poplatek.

Zelené budovy v Česku

V České republice se v současnosti těmito certifikáty mohou pochlubit dvě budovy. Pravděpodobně nejekologičtější administrativní budovou ve střední Evropě se stala centrála ČSOB Group v pražských Radlicích (viz obrázky). Stavba získala zlatý certifikát v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí LEED již v roce 2008 jako zatím jediná budova v Evropě. Vedle toho certifikaci GreenBuilding od Evropské komise získala v roce 2009 dokončená Nordica Ostrava. Obě tyto zelené budovy spravuje OKIN FACILITY.

Budova Nordica v Ostravě byla dokončena teprve před rokem. (Zdroj: www.nordicaostrava.cz.)

Správa takových budov je totiž daleko náročnější především z hlediska odbornosti a znalostí. Jejich technologické celky v mnohem větší míře obsahují sofistikované elektronické komponenty, které vyžadují vyšší odbornost a vzdělání. „Zapomeňte na manuální ovládání pomocí klik a šoupat,“ směje se Ivan Puchmeltr z OKIN FACILITY. Bez dobrých znalostí nových technologických postupů a metod lze údržbu zelených objektů snadno a rychle přeorientovat ve standardní neekologickou budovu.

„Současný světový trend vede k realizaci takových projektů, které jsou šetrné k životnímu prostředí. To si uvědomují i nadnárodní developerské firmy. U nás máme zatím pouze dva takové objekty a já pevně věřím, že budou rychle přibývat. Naše společnost je již dnes připravena nabídnout profesionální správu takových objektů. Součástí našich služeb je i spolupráce již v době přípravy a návrhu takovýchto staveb,“ uzavírá Puchmeltr.

Zdroj: Tisková zpráva