Podrobnosti: Vytvořeno 02. září 2009; Napsal Redakce

Výsledky a snímky představil minulý týden vědecký tým Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně vedený Miloslavem Druckmüllerem. Expedice z Brna zamířila na dvě stanoviště v Číně, kde měla smůlu, počasí jí nepřálo – bylo zataženo a pršelo. Tým vedený Druckmüllerem na atolu Enewetak na Marshallových ostrovech, známých jaderným pokusy atomové stelnice USA s odpálením 47 atomových a dvou jaderných bomb, byl naopak úspěšný.

Díky spolupracovníkům z Německa a univerzitě z havajského Honolulu, získala opět jedinečné snímky, které se budou zpracovávat ještě několik měsíců. Hledá vysvětlení proč má sluneční koróna podstatně vyšší teplotu než sluneční povrch – na Slunci je teplota řádově šest tisíc stupňů Celsia a v koróně dva až čtyři miliony stupňů! Navíc teplota v koróně není všude konstantní, vyskytují se v ní extrémně horké oblasti. Druckmüller to vysvětluje tím, že »je na prahu nového vědeckého objevu ve smyslu, že podstatně blíže k povrchu Slunce, než se dosud předpokládalo, přestávají platit matematické modely vzniku záření iontů třináctkrtát iontového železa. Vývoj budoucnosti Slunce je tím hrubě podceněn,« uvedl.

Práce brněnských vědců má světový ohlas. Letos zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature na titulní stránce fotografii sluneční koróny, kterou vytvořil právě vědecký tým z Ústavu matematiky. Snímek zachycující vrstvy žhavých plynů kolem Slunce vytvořili matematickým zpracováním stovek fotografií, které pořídili při loňském zatmění v mongolské poušti Gobi.

»Při prvním vyhodnocování snímků z letošního zatmění nás překvapilo, jak je sluneční koróna slabá, což svědčí o malé aktivitě na Slunci. To prochází vždy jedenáctiletou periodou aktivity od minima do maxima. Právě nyní by se mělo vracet k vyšší aktivitě, ale to se neděje. Naposledy bylo pozorováno takové dlouholeté minimum v polovině 17. století a po něm následovalo výrazné ochlazení klimatu – tzv. malá doba ledová. Existují však informace, které naznačují, že tento případ tentokrát zřejmě nehrozí,« upozornil prof. Druckmüller.

Doplnil, že »okolo Slunce je oblast s velkou hustotou plazmy, kde platí dosud známé zákony termodynamiky. Ale za touto oblastí je již tzv. bezkolizní plazma, či spíše sluneční vítr, kde kvůli téměř nulové hustotě tyto zákony platit přestávají. Naše poznatky získané matematickým zpracováním snímků sluneční koróny během zatmění ukazují, že hranice mezi těmito oblastmi je přibližně ve vzdálenosti mezi jedním až dvěma poloměry Slunce, což je blíže než se dříve předpokládalo.«

Prohloubit své vědecké poznatky o iontech železa chtějí brněnští matematici při příštím zkoumání zatmění Slunce 11. 7. 2010 na Velikonočních ostrovech.

Řeší záhady naší nejbližší hvězdy

Facebook komentáře