Podrobnosti: Vytvořeno 15. červenec 2010; Napsal Hana Tesařová

Inovace, kvalita a rychlost. Tyto tři podmínky jsou rozhodující pro konkurenceschopnost a úspěch firmy. Nové a dokonalejší technologie vedou k růstu produktivity práce průmyslu, ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti. Skoro žádná profese se neobejde bez dobrých znalostí práce s moderními informačními technologiemi. Jednotlivé státy jsou si vědomy obrovského významu nových technologií, a proto je podporují. Podívejme se, jak dopadlo letošní hodnocení technologické vyspělosti.

Hodnocení digitálních ekonomik

Letošní průzkum technologické vyspělosti, je nazván „Hodnocení digitálních ekonomik“ a název studie odráží postupný přesun priorit jednotlivých zemí v oblasti digitalizace, a to od zpřístupnění informačních technologií obyvatelstvu až k jejich maximálnímu využití ve prospěch ekonomiky a společnosti. Nová studie zaměřuje nejen na rozšíření, ale také na kvalitu širokopásmového a mobilního připojení (na základě existujících kabelových a 3G připojení).

Dnes ve velmi globalizovaném světě jistě nikoho nepřekvapí, že vítěz letošního průzkumu Švédsko spolu s dalšími zeměmi z předních pozic nevynikají pouze v sektoru ICT. Vedle vysoké míry propojení se vyznačují také stabilním obchodním a právním prostředím, silnými kulturními a vzdělávacími pobídkami, podporou vlády v oblasti rozvoje informačních technologií a také, částečně v důsledku všech uvedených faktorů, též aktivním a rostoucím využitím nových služeb jednotlivci i obchodním sektorem.

Co bylo hodnoceno?

Celkem bylo hodnoceno na 100 kvantitativních a kvalitativních kritérií, uspořádaných do šesti separátních kategorií, z nichž každá má přidělenu jistou váhu. Jsou to:

míra propojení a technologická infrastruktura (20%),
podnikatelské prostředí (15%; devět zde používaných indikátorů shrnuje 74 podindikátorů obsažených v kategorii podnikatelské prostředí),
společenské a kulturní prostředí (15%),
právní a politické prostředí (10%),
vládní politika a vize (15%)
přijímání nových technologií jednotlivci a firmami (25%).

Mezi hlavní výsledky studie patří zjištění:

Severské země excelují ve většině oblastí digitální ekonomiky.
Digitálně nejvyspělejší asijské země porážejí ostatní kvalitou.
Širokopásmové připojení se stává dostupnějším po celém světě.
Stále více se potvrzuje, že výrazné rozdíly v digitalizaci se stírají.

Tabulka uvádí umístění sledovaných států za letošní i loňský rok a odpovídající scóre z obou let. Zdroj: Tisková zpráva IBM (Tabulka se po kliknutí zvětší.)

Technologická vyspělost není naší silnou stránkou, přesto…

Z tabulky si můžete všimnout, že Česká republika stále zaostává v technologické vyspělosti. Udržela si sice svou 31. příčku ve srovnání s rokem 2009, ale to rozhodně nejde brát jako úspěch. Státy, se kterými bychom se měli srovnávat v žebříčku buď, výrazně posílily, nebo si také udržely svoje postavení, ale o několik desítek míst výše.

I přes neuspokojivé umístění v hodnocení digitálních ekonomik byla podepsána smlouva o hospodářské spolupráci mezi Indickou republikou a ČR. „Indové mají zájem o naše technologie, letos zrychlují svůj růst na 8% HDP a my jsme pro ně atraktivní partner,“ upřesnil Přemysl Sobotka.

Digitální konkurenceschopnost v EU

V květnu zveřejnila Evropská komise zprávu o digitální konkurenceschopnosti. Zpráva nejen mapuje vývoj v oblasti ICT za poslední období, ale také uvádí, že sektor ICT je jedním z hlavních tahounů evropského hospodářství. Evropská digitální ekonomika tak nabývá na své síle, pokrývá všechny hospodářské sektory a dotýká se všech oblastí našeho života.

Pokud chce EU plně využít potenciální výhody digitální ekonomie, musí jednat rychle a zaměřit se především na přístup k vysokorychlostnímu internetu, zvyšování důvěry uživatelů v digitální prostředí, zlepšování počítačové gramotnosti a podporu inovací v oblasti ICT. Návrh konkrétních opatření v této oblasti je obsažen v Digitální agendě pro Evropu, která představuje jednu z vlajkových lodí strategie Evropa 2020.

O co vlastně jde?

Poprvé v dějinách hospodářský růst a strukturální změny v ekonomice nezávisejí prvotně na surovinách, strojích a metodách jejich využívání, ale na schopnosti lidí pracovat s informacemi. Rozvoj ICT není cílem, ale pouze prostředkem pro efektivnější práci s daty, informacemi a znalostmi. Nejdůležitějším přínosem 21. století by mělo být padesátinásobné zvýšení produktivity práce se znalostmi.

Tržní prostředí, které je utvářeno využíváním revolučního technologického pokroku a zejména výpočetní síly osobních počítačů, vysokorychlostních komunikací a Internetu, bývá různě označováno jako „informační ekonomika“, „síťová ekonomika“, „digitální ekonomika“, „znalostní ekonomika“ či „riziková společnost“. „Nová ekonomika“ je souhrnný název pro tento soubor, jehož společným jmenovatelem je rychlejší růst a nižší inflace. Určující charakteristikou nové ekonomiky je samozřejmě to, že její růst je dán informačními technologiemi nové generace, zejména pak Internetem.

Doporučení pro následující roky

Měřená ekonomická data svědčí o tom, že je vysoce pravděpodobné, že informační technologie a Internet skutečně přinesly podstatnou akceleraci technického pokroku, která s sebou přináší vyšší míru udržitelného růstu ekonomiky i snížení nejmenší hodnoty míry nezaměstnanosti, která ještě nepůsobí růst inflace. Ponaučení, které by si Česká republika měla odnést, chceme-li se zařadit mezi ekonomicky prospívající země, nejsou složitá:

zvýšení investic do informačních a komunikačních technologií v podílu k HDP,
zrychlení tempa deregulace v oblasti telekomunikací a trhu práce,
podpora restrukturalizační aktivity v podnicích i správních institucích,
zvýšení investic do lidských zdrojů v oblastech, které tvoří základ nové ekonomiky – vzdělání, zejména zvýšení kapacity terciární sféry, zvyšování kvalifikace obecné i profesně zaměřené, podpora výzkumu a vývoje.

Zdroje:

Hodnocení digitálních ekonomik 2010. Tisková zpráva IBM
Evropská komise zveřejnila zprávu o digitální konkurenceschopnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] <http://www.mpo.cz/>
Technologická vyspělost není naší silnou stránkou. Haló noviny [online] <http://www3.halonoviny.cz/>
Technologiím vládnou Švédové, internetu Korejci. Mešec.cz [online] <http://www.mesec.cz/>
KOSTKA, Petr. Synergie mezi indickým růstem a českou technologickou vyspělostí. Senát.cz [online] <http://www.senat.cz/>
ZLATUŠKA, Jiří. Informační technologie mění ekonomiku. FIRST Innovation Park [online] <http://www.park.cz/>

Souboj České republiky s digitální ekonomikou