Do uplatnění absolventů MU se krize zatím nepromítla

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 23. září 2009

Napsal Redakce

Třetina z nich už měla v době státnic práce, třetina ji hledala a třetina chce pokračovat v doktorskému studiu, pobývat v zahraničí nebo se dál vzdělávat.

Proti loňskému roku hodnotili absolventi proces hledání práce za částečně těžší. Jako velmi a poměrně obtížný se jevil 24 % z nich (loni dvaceti procentům). Ekonomická krize se stačila projevit jen částečně v nástupních platech absolventů. V meziročním srovnání se nástupní platy sice zvýšily z 19 400 Kč v loňském roce na letošních 19 800 Kč. Tento dvouprocentní růst  se však projevil diferencovaně, nástupní platy se zvětšily jen u absolventů tří fakult (LF, PrF a FSS), u zbývajících šesti fakult došlo k jejich menšímu poklesu.

Nejvyšší platy mají informatici a ekonomové a naopak s nejnižšími se zatím musí spokojit pedagogové. Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší, než v sektoru veřejném. Ten absolventům nabízí průměrný plat na úrovni 17 500 Kč, zatímco soukromý sektor dává 23 500 Kč.

Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhají zejména na své vlastní síly (63 %) a každý pátý absolvent dostal přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V posledním ročníku studia totiž poměrně často nebo dokonce pravidelně pracovalo 56 % budoucích absolventů a v práci strávili zhruba devatenáct hodin týdně.

Podíl absolventů, kteří vidí své aktuální (budoucí) zaměstnání jako perspektivní, se postupně vyšplhal ze 73 % v roce 1996 na současných 82 % a ve vystudovaném oboru bude pracovat celkem 88 % absolventů; nejvěrnější oboru jsou již tradičně mladí lékaři a právníci.

Je zajímavé sledovat, že v dlouhodobějším horizontu postupně klesá zájem čerstvých absolventů o práci v zahraničí, letos jejich podíl představoval 30 %, zatímco v roce 2004 to bylo ještě 43 %. Absolventi by chtěli v zahraničí strávit obvykle dva roky a motivace o práci v cizině se za poslední čtyři roky postupně přesouvá od zájmu o vyšší výdělky k nefinančním motivacím jako je např. touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností atd.