Posláním Rady, která je hlavním poradním orgánem vlády pro záležitosti výzkumu a inovací, je určovat směr vývoje české vědní a inovační politiky a navrhovat rozdělení financí státního rozpočtu pro tuto oblast.
Letošním rokem vstoupila v platnost její nová metodika hodnocení vědecké práce (přezdívaná „kafemlejnek“), která používá bodové hodnocení výsledků jednotlivých pracovišť k rozdělování prostředků z rozpočtu. Metodika vyvolala řadu protestů, zejména ze strany Akademie Věd. Vědcům se nelíbilo mechanické hodnocení jejich práce a rozdělování financí stejným principem pro často nesourodé obory.
Tyto protesty nakonec vedly k rozhodnutí bývalého premiéra Fischera změnit složení Rady. Akademie věd a průmysl dostaly po čtyřech zástupcích, a jejich síly se tak vyrovnaly. Vysoké školy mají šest míst a Radu doplňuje zástupce Rady veřejných výzkumných institucí, ministryně školství a premiér. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš si změnu pochvaluje, takže se zdá, že se situace po roce protestů uklidnila.
Nové složení ale přineslo řadu otázek. Lidové noviny upozornily na pochybnou minulost nového člena Rady Pavla Kafky. Kafka, bývalý ředitel českého Siemensu a současný viceprezident Svazu průmyslu, spolupracoval podle LN s StB a byl nasazován na novináře a studenty. Jeho jmenování proto spustilo vlnu kritiky.
Dalším problémem je, že jak v Radě, tak v jejích odborných poradních orgánech jsou jen dvě ženy. V ČR se přitom vědecká kariéra mezi ženami netěší velké oblibě (žen je ve vědě 28 % a od r. 1993 jich dokonce ubylo), takže Rada měla jít v tomto ohledu příkladem a ukázat, že chce situaci změnit.
Jsou zde ale vážnější otázky. Například proč byla Rada ustavena dva měsíce před jmenováním nové vlády? Proč se nepočkalo na nové rozložení politických sil, které stejně složení Rady s velkou pravděpodobností změní? Rada se k těmto otázkám pro INOVACE.CZ nevyjádřila.
Otazník visí také nad tím, kam povede posílení pozice Akademie věd. Metodika hodnocení bude pravděpodobně upravena směrem k zachování současné situace, čímž si Akademie zajistí stabilní financování.
To by nemuselo být ještě špatné, pakliže by byl centralizovaný model výzkumu a vývoje pro ČR ideální volbou. Nicméně to je sporné, protože v zemích, které vedou evropské žebříčky a u nichž ČR obvykle hledá inspiraci (Finsko, Švédsko, Velká Británie apod.), o dostupné finance soupeří celá škála subjektů a výzkum a vývoj probíhá především na univerzitách.
Silná pozice Akademie věd také ztěžuje hledání tranzitivního modelu (např. nezávislých, státem částečně financovaných institutů jako v Německu).
Jakkoli je tedy nové složení Rady na první pohled pro vědce konejšivé, z dlouhodobého hlediska přináší několik vážných problémů a navíc jde možná o nadbytečný krok vzhledem k jmenování nové vlády. Nejedná se však o problémy nepřekonatelné, ba ani ty nejpalčivější (což je zejména podprůměrné financování výzkumu a vývoje v porovnání s Evropou), takže lze doufat, že nová Rada především překoná vnitřní spory a vrátí se ke svému strategickému poslání.
Adam Hazdra působí na Manchester Institute of Innovation Research při University of Manchester ve Velké Británii, kde dokončuje postgraduální výzkum. Zabývá se zejména vývojem nových služeb a inovační politikou.
Facebook komentáře