Kouření není závislost, ale (zlo)zvyk

Podrobnosti
Vytvořeno 19. srpen 2010
Napsal Vlasta Stancová

Toužíte-li přestat kouřit, máte na trhu k dispozici mnoho pomocníků. Můžete si zvolit nikotinové náplasti, žvýkačky, pastilky, nosní spreje nebo dokonce elektronické cigarety. Omezí-li kuřák počet vykouřených cigaret, nikotinové náhražky zajistí, aby mu v organismu neklesla hladina nikotinu příliš rychle a nedostavila se nezvládnutelná chuť na cigaretu. Otázkou je, zda tito „pomocníci“ skutečně fungují.

Podle amerického průzkumu 95 % uživatelů elektronických cigaret věří, že s jejich pomocí přestanou kouřit. Doktor Reuven Dara z Tel Aviv University však tvrdí, že nikotinové náhražky nejsou tak účinné, jak o sobě tvrdí. Důvodem jejich neúspěchu je to, že kouření není závislost v pravém slova smyslu, jde prý spíše o zvyk.

S nikotinovými náhražkami přestane kouřit 10 % lidí

Podle MUDr. Michala Šotoly z Nemocnice Na Homolce je úspěšnost odvykání kouření obecně velmi nízká, a to 3-5 %. „Náplasti, žvýkačky, inhalátory nebo tablety jsou ověřenými prostředky, které šance přestat kouřit pomáhají zvýšit zhruba na 10 %,“ tvrdí Šotola.

Jen málokterý kuřák by pravděpodobně investoval finanční prostředky do nákladných nikotinových náhražek, kdyby znal tato čísla.

Kouření je věc mysli

Ve studii uveřejněné v časopise Journal of Abnormal Psychology, doktor Dar vyjádřil domněnku, že chuť na cigaretu je ovlivněna hlavně psychosociálními vlivy. Méně důležitou roli mají psychologické účinky nikotinu jako návykové látky. Jinými slovy - to co kuřákovi dává pocit uvolnění, uspokojení, relaxace nebo naopak povzbuzení, není dáno pouze dávkou nikotinu, především jde o stav mysli a příjemnou asociaci, kterou má s kouřením spojenou. 

Strategie odvykání kouření by proto podle něj měla být postavena na psychologickém základu, tedy na snaze nahradit sociální vazby a návyky, které s kouřením souvisí. Doufá, že jeho výzkum pomůže lidem přestat kouřit, a to účinnější cestou než nabízí nikotinové náplasti a žvýkačky.

Kuřáci zvládají stejně dobře dlouhé i krátké lety

Tým doktora Dary zjišťoval pocity cestujících v letadle. Dobrovolníci obou pohlaví vyplňovali dotazníky během dlouhých (10-13 hodin) a krátkých (3-5 hodin) letů.

Zajímavé je, že trvání letu nemělo významný vliv na úroveň touhy po cigaretě. Chuť zakouřit si měli podobnou cestující při dlouhém i krátkém letu. Ta u každého výrazně vzrostla před přistáním.


Dr. Reuven Dar z Tel Aviv University zjistil, že touha kuřáka po cigaretě závisí na více faktorech, než jen na době, po kterou nekouřil. (Zdroj: American Friends of Tel Aviv University)

Sabat bez cigarety – žádný problém

Dr. Dar také sledoval kuřáky hlásící se k židovskému náboženství, židé totiž nesmí kouřit při sabatu (den odpočinku). Zajímalo ho srovnání, jak silná je touha po cigaretě při sabatu, v normální pracovní den a v den, kdy byli dobrovolníci požádání o abstinenci.

Zjistil, že velice nízká byla ráno o sabatu, když kuřáci věděli, že nebudou moci kouřit přinejmenším ještě dalších 10 hodin. Chuť pozvolna rostla, když účastníci očekávali první povolenou cigaretu. Naopak chuť „zapálit si“ byla v běžný den, kdy kouřili podle libosti, stejně vysoká jako v den, kdy abstinovali. To podle Dara dokazuje, že touha po cigaretě má málo co dočinění s nedostatkem nikotinu.

Podle Dara nikotin není návykový takovým způsobem, jak jsou návykové látky obvykle definovány. „Není to návyková látka jako heroin. Tyto závěry nemusí být populární u zastánců teorie, že kouření je závislost na nikotinu, protože podkopávají psychologickou roli nikotinu,“ zamýšlí se doktor Dar.

Kouření pro chvilkové potěšení

Kuřáci kouří proto, že z toho mají krátkodobý prospěch nebo užitek, jako jsou senzorický požitek, uspokojení nebo pocit sounáležitosti s ostatními. Většina lidí kouří při určitých příležitostech, činnostech nebo stavech.  Jakmile se zvyk vytvoří, lidé v něm pokračují jako odpověď na podnět, a to v situacích, které se stávají asociované s kouřením. 

Čeští kuřáci se bojí nemocí

A co si o kouření myslí Češi? Podle ankety pražské společnosti DEMA považuje 38 % respondentů kouření za zlozvyk, 32 % za neutrální zvyk a 30 % za závislost. Nejvíce kuřáků se obává onemocnění souvisejících s kouřením, kuřáckého kašle nebo poškození plic. O něco méně než zdravotní aspekty kuřákům vadí, že je nešvar stojí moc peněz. Nejméně často si kuřáci připouštějí výčitky vůči tzv. pasivním kuřákům.

Kuřáctví má na svém kontě 90 % úmrtí na rakovinu plic, 75 % úmrtí na chronický zánět průdušek a 25 % úmrtí na ischemickou chorobu srdeční.

Ženy jsou na složky cigaretového kouře citlivější než muži. Onemocní chorobami z nachlazení či nemocemi průdušek asi dvakrát častěji než stejně starý muž-kuřák. To platí i pro pasivní kouření.

Nezbývá než doufat, že pochopení kouření jako zvyku, ne jako závislosti, opravdu usnadní léčení, jak předpokládají izraelští vědci.

Zdroje:

Facebook komentáře

Share on Myspace