Nová vláda: Vyhlídky pro vysokoškolské vzdělávání a vědu

Podrobnosti
Vytvořeno 24. srpen 2010
Napsal Adam Hazdra

Předvolební sliby ODS, Top 09 a VV

Oblasti výzkumu a vývoje věnovaly pozornost ve svých volebních programech všechny tří koaliční strany. ODS přinesla nejpodrobnější návrh, který vycházel z dlouhodobého stranického dokumentu Vize 2020. Na ideové konferenci ODS ji prezentovali současný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a Rudolf Haňka z Cambridgské univerzity, od května člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Vize 2020 pracuje v prvé řadě s myšlenkou restrukturalizace vysokého školství, která sníží počet škol, zvýší kvalitu výuky a zvýhodní špičková pracoviště. ODS dále zdůrazňovala úzkou spolupráci výzkumu s komerční sférou a hodnocení vědy podle výsledků. Strana velmi opatrně zmínila také možnost zavedení školného.

Programové sliby Top 09 se s ODS v mnohém shodovaly. Také Top 09 kladla důraz na kvalitní hodnocení vědecké práce a otevřeně vyslovila požadavek na zavedení školného. Specifickým návrhem Top 09 bylo založení vědeckého ústavu, který by sdružoval špičkové vědce střední Evropy.

Třetí nynější vládní strana, Věci veřejné, navrhovala v předvolebním programu odložené školné a slibovala přísun dvou miliard korun do VŠ a výzkumu. V jejím programu ale chyběly postoje ke klíčovým problémům, jako je mechanismus financování a organizace základního výzkumu.

Výsledná koaliční dohoda a vládní prohlášení

Výsledné koaliční smlouvě a následnému vládnímu prohlášení v oblasti vzdělání, výzkumu a vývoji dominuje program ODS, byť post ministra obsadila strana Věci veřejné. Vláda chce posílit roli VŠ, snížit jejich počet a provázat je s komerčním sektorem. Preferována by také měla být špičková věda.

Nezmiňuje se ale důležité a aktuální téma české vědy - budoucnost Akademie věd České republiky (AV ČR). Ostatně také Vize 2020 pouze poznamenávala, že v této souvislosti bude třeba další diskuse. Opatrný postoj je namístě, protože AV ČR se během sporů o metodiku hodnocení výzkumu ukázala jako tvrdý politický soupeř.

Jaké jsou tedy hlavní prvky, které by po příští čtyři roky měly vytvářet postoj vlády k vysokým školám, vědě a výzkumu?

  • Snížení počtu vysokých škol vzhledem k velikosti ČR a očekávanému vývoji počtu studentů
  • Vytvoření center špičkového výzkumu a škol doktorských studií
  • Posílení mobility výzkumných pracovníků v ČR i zahraničí
  • Provázání veřejného financování VŠ s kvalitou vzdělávání, uplatnitelností absolventů a výsledky výzkumu
  • Zavedení školného na VŠ ve výši max. 10 000 Kč/semestr formou zvýhodněných státních půjček se splatností po dosažení nadprůměrné mzdy
  • Urychlení čerpání evropských fondů
  • Zavedení systému hodnocení vědy a výzkumu pomocí kvantitativních a kvalitativních ukazatelů
  • Zvýhodnění vědeckých pracovišť, která spolupracují s komerční sférou

Z výše nastíněných priorit nového kabinetu bude nejspíše nejdiskutovanějším tématem zavedení poplatků za vysokoškolské studium. Školné by se na veřejných vysokých školách mělo platit od roku 2013. Horní hranice za semestr byla stanovena na 10 000 Kč a studentům bude garantována půjčka, splatná po dosažení nadprůměrné mzdy. To je model používaný například ve Velké Británii, kde se studentům dostává větší pozornosti, ale půjčky zároveň představují značné závazky pro start rodiny a kariéry.

Ostatní témata z vládního programu nejsou pro českou odbornou veřejnost ničím novým. O podpoře špičkové vědy a transferu odborníků v rámci Evropského výzkumného prostoru se v minulosti již diskutovalo. Jedinou novinkou je tak kromě školného jen plánované snížení počtu vysokých škol. To je podle odborníků nutné k zajištění kvality studia a vzhledem k poptávce na trhu.

„Cílem je umožnit na jedné straně odpovídající vzdělávání mnohem různorodější populaci studentů a připravit je na nejrůznější pozice ve společnosti, ale na druhé straně také ochránit a zachovat špičkové části vysokého školství, udržet jejich vysokou úroveň, která je pro vývoj společnosti (a ekonomiky) životně důležitá,“ uvedl pro Lidovky.cz Jan Koucký z Univerzity Karlovy.

Zkouška pro ministra školství?

Nový kabinet představil ve vztahu k terciálnímu vzdělávání výrazně reformní pohled, který sleduje moderní praxi vyspělé Evropy. Pozice ministra školství, který bude zavádění vize do praxe řídit, si proto žádá silnou osobnost s mezinárodní zkušeností a jasným názorem. Do čela resortu byl jmenován člen Věcí veřejných Josef Dobeš. Uvážíme-li hloubku, s níž se koaliční strany terciálnímu vzdělávání a vědě a výzkumu věnovaly, a vliv ODS na konečnou podobu koaliční smlouvy, je Dobešovo jmenování překvapivé.

Na druhou stranu, jediným serióznějším kandidátem ODS na post ministra byl Jiří Pospíšil. Bývalý děkan plzeňských práv, jejichž očistu téměř rok řídil, však nakonec nastoupil do čela ministerstva spravedlnosti. Je také logické, že ODS nemohla obsadit všechny ministerské posty, o které měla zájem.

V souvislosti s Josefem Dobešem vyvstává především otázka jeho odborné způsobilosti. Nový ministr je sice vystudovaný psycholog, který působil v pankrácké věznici a v poslední době se zabýval prací s dětmi ze znevýhodněných rodin, ale nedisponuje zkušenostmi z mezinárodních ani domácích školských či výzkumných institucí.

Navíc otázka školeného na veřejných VŠ jistě bude politicky citlivým tématem. Vláda bude školné zavádět v době, kdy její popularita nebude nejvyšší, protože v roce 2013 pravděpodobně občané pocítí dopad řady plánovaných úsporných opatření. Ministrova scházející politická a odborná zkušenost tak může být na škodu. To ale neznamená, že ministr Dobeš nemůže ve funkci překvapit. Ministr je totiž především manažer.

Nakročeno správným směrem – na papíře

Vyhlídky nové vlády pro oblast výzkumu a vývoje jsou slibné. Vláda předložila v koaliční smlouvě silnou a konkrétní představu. V jejím rámci chce restrukturalizovat oblast vysokých škol, posílit jejich spolupráci s komerční sférou a vytvořit v ČR centra špičkové vědy. Z části nejde o nic nového, z části se podobné plány v minulosti setkaly s protesty, ale přesto jde o racionální záměr.

Další informace k tématu:

O autorovi:

Adam Hazdra působí na Manchester Institute of Innovation Research při University of Manchester ve Velké Británii, kde dokončuje postgraduální výzkum. Zabývá se zejména vývojem nových služeb a inovační politikou.

Facebook komentáře

Share on Myspace