Komplexní reforma anglického poštovnictví, na které anglický učitel, vynálezce a sociální reformátor Sir Rowland Hill pracoval několik let, se s úspěchem zprvu nesetkala. Odpovědí od ředitele pošt na myšlenku zavést poštovní známku mu bylo: „Ze všech divokých a vizionářských plánů, o nichž jsem doposud slyšel, nebo četl, je tenhle ten nejvýstřednější!“
Rowland Hill svůj nápad přesto dotáhnul do konce. Změnila se také doba – časy, kdy byli zaměstnanci považováni pouze za pracovní sílu bez rozumu, jsou již minulostí. Postupně začal být na jejich nápady brán ohled a dnes se již jedná o nezbytný předpoklad rozvoje každé firmy. Totéž platí také pro podněty od zákazníků. Reakci, kterou Rowland Hill v polovině 19. století získal, byste již v práci slyšet neměli.
Důležitost nápadů dokládá i příběh Williama C. Klanna, který na počátku 20. století přišel za svým nadřízeným Henry Fordem s nápadem převzít postup používaný na jatkách a využít ho při výrobě automobilů. Tak byla uvedena do provozu první automobilová montážní linka.
V praxi však bývají nápady zaměstnanců i dnes často podceňovány, ačkoli mohou být přínosné. Například ve firmě Siemens Automation and Drives vymyslí 400 lidí přibližně 4000 zlepšovacích návrhů za rok. Z toho jsou dvě třetiny implementovány.
Práce s nápady však skýtá mnohá úskalí. Zásadní bariéra stojí na začátku – zaměstnanci jsou zpravidla málo iniciativní a brzdit je může také strach z výsměchu. Podstatným faktorem úspěchu je proto správně nastavená firemní kultura, která by měla pracovníky k tvůrčí činnosti povzbuzovat. Dalším problémem může být samotná efektivita práce s nápady. Nápadům se totiž musí věnovat čas navíc, kterého bývá nedostatek.
Management nápadů je novou metodou, která se zaměřuje na to, jakým způsobem efektivně využít nápadů jednotlivých zaměstnanců ve prospěch rozvoje společnosti. Jádrem managementu nápadů je co nerychlejší a nejefektivnější sběr a vyhodnocení podnětů. Kvalitní management nápadů pracovníky firmy ke „zlepšovákům“ také motivuje.
Management nápadů můžeme zařadit do myšlenkového směru Kaizen (japonsky zdokonalení, změna k lepšímu), který je založen na neustálém procesu malých pokroků. Kaizen se uplatňuje zejména ve výrobě, ale i v obchodních procesech a řízení firmy.
V jakých oblastech vám může management nápadů pomoci? Obvykle se nápady zaměstnanců vztahují k zefektivnění výroby či firemního procesu. Některé nápady poslouží marketingu. Ty se týkají například vylepšení produktu nebo služby. Řada nápadů také může vést ke zlepšení pracovních podmínek nebo zvýšení spokojenosti zákazníků.
Typický management nápadů se skládá z několika základních činností:
Management nápadů má různé formy. V sektoru služeb se nejvíce používá systém pravidelných týmových brainstormingů. Jedná se o setkání, na nichž zaměstnanci mají možnost prezentovat své nápady na rozličná témata, nebo předkládají návrhy na zlepšení konkrétního problému.
Ve výrobních a obchodních firmách je velmi častou formou tzv. schránka pro zlepšovací návrhy (suggestion box). Touto cestou lze získávat podněty také od zákazníka. Každému se určitě vybaví známá kniha přání a stížnosti, která však bohužel mnohdy nebývá využívána efektivně a je spíše příkladem nesprávně zavedeného managementu nápadů.
Ve velkých organizacích se vyplatí zavést samotný proces pro management nápadů podporovaný informačním systémem.
Ať už se ve vaší firmě sbírají nápady formou setkání nebo schránky pro zlepšovací návrhy, vždy musí být zaměstnancům zřejmé, že jsou inovace vítány a že každý nápad bude pečlivě zvážen.
Adam Novák působí ve výrobní společnosti v oblasti interního zlepšování a jako příležitostný lektor kreativního myšlení.
Facebook komentáře