- Podrobnosti
-
Vytvořeno 10. březen 2010
-
Napsal Redakce
Je to sice průlom, ale zdaleka není jisté, že teď už budou
nové plodiny skutečně přímočaře mířit do evropského zemědělství. Už před třemi lety odborníci jistojistě očekávali, že Evropská komise vydá povolení k běžnému pěstování brambor nazvaných
Amflora. Tyto brambory tedy přibyly ke genově modifikované (neboli transgenní) kukuřici, jejíž pěstování je v Evropě povoleno z dávnější minulosti.
Do geneticky upravených čili transgenních rostlin vědci v laboratoři vnesli požadovaný
gen z jiného organismu, případně některý původní gen vyřadili z činnosti. Dnes se ve světě pěstují dva základní typy transgenních plodin. První je odolnější vůči postřikům proti plevelům. Druhý typ transgenní plodiny v sobě vytváří toxin, který neškodí zvířatům a lidem, ale zabíjí housenky nebo brouky, kteří ji okousávají.
V Amfloře je však gen řídící vznik nechtěné amylózy uměle vyřazen z činnosti. Takže tyto brambory obsahují téměř
výlučně žádaný amylopektin. Jejich další zpracování je mnohem jednodušší. Uplatnění by měly najít v papírenství, textilním průmyslu, při výrobě lepidel, stavebních materiálů, kosmetiky... Současně však mají pěstitelé povoleno těmito bramborami také krmit dobytek.
Na
českých polích už ostatně tyto brambory rostly v roce 2005, ale jen při polních pokusech. To znamená, že se po sklizni mohly pouze otestovat a zničit, avšak nesměly se použít na nic jiného. Nyní by se sem mohly zase vrátit, už jako běžná plodina.
Zdroj: TUČEK, Josef.
Geneticky upravené brambory mohou na pole. I v Česku.
Aktuálně.cz [online] <
http://aktualne.centrum.cz>
Facebook komentáře