Podrobnosti: Vytvořeno 21. září 2010; Napsal Vlasta Stancová

Stále roste množství žen, kterým se nedaří otěhotnět přirozenou cestou. Léčba neplodnosti pomocí metod asistované reprodukce je proto jednou z nejprogresivnějších oblastí současné medicíny.

Základní léčebnou metodou je „in vitro fertilizace“ (IVF) neboli lidově „umělé oplodnění“. První „dítě ze zkumavky“ se v Česku narodilo už v roce 1982. V současné době tvoří tyto děti 1,5 % narozených. K mimotělnímu oplodnění dochází v laboratoři a embryo vzniklé splynutím vajíčka a spermie budoucích rodičů je následně přeneseno do dělohy ženy.

Aby se zvýšila šance na otěhotnění, je ve většině případů kultivováno a implantováno více embryí. Výběr embryí určených k implantaci je ovšem v současné době vysoce subjektivní. Dr. Seli, docent z oddělení porodnictví, gynekologie a reprodukčních věd na Yale University, k tomu říká: „Je to tipovací hra, která může skončit selháním IVF nebo mnohočetným těhotenstvím. Naším cílem je nalézt způsob, jak určit embrya s nejlepší šancí na úspěch. Tím bude možné přenést méně embryí a redukovat tak možnost mnohočetného těhotenství bez poklesu četnosti otěhotnění.“ (Více v článku Další krok v léčbě neplodnosti o neinvazivním testu hodnotícím kvalitu embryí.)

3D animace ukazující odběr vajíčka a průběh IVF (v angličtině).

Bez zinku to nejde

Nový objev vědců z Northwestern University může lékařům pomoci odhalit nejkvalitnější vajíčka. Jedním ze zásadních kroků, na kterém závisí úspěšnost umělého oplodnění, je výběr vajíčka, ze kterého vznikne nejlepší embryo a nakonec zdravé dítě. Nejnovější výzkum ukázal, že vajíčka potřebují ohromné množství zinku, aby dozrála a byla připravená k oplodnění.

„V současnosti nedokážeme určit, která vajíčka izolovat z ženina lůna, abychom vytvořili co nejlepší embrya,“ říká Alison Kimová, autorka studie uveřejněné v zářijovém vydání časopisu Nature Chemical Biology, a dodává: „Pochopení úlohy zinku nám však pomůže určit kvalitu vaječných buněk, a tím získáme výhodu při léčbě neplodnosti.“

Myší vajíčka jsou hladová po zinku

Výzkum na myších odhalil, že jejich vajíčka nenasytně přijímají zinek a zvýší obsah tohoto kovu o 50 %. Poté mohou dosáhnout plné zralosti a mohou být oplodněna. Zdá se, že záplava vaječných buněk zinkem popožene jejich přeměnu tak, že můžou pokročit do posledních stadií meiózy (dělení).

Vědci úlohu zinku přezkoumali ještě z jiného úhlu. Pomocí malých molekul neumožnili dozrávajícím vajíčkům přístup k tomuto kovu. Jeho nedostatečná akumulace způsobila, že všechna vajíčka předčasně zastavila svůj vývoj na počátku meiózy. Poté, co vajíčkům obnovili přístup k zinku, meióza pokračovala úspěšně dál.

„Zdá se, že zinek je klíčový spouštěč, který pomáhá ovládat, zda se vajíčko pohne vpřed ve svém vývoji. Pomáhá vajíčku uniknout z vyčkávací fáze do konečné, stěžejní vývojové fáze.“ Uzavírá Alison Kimová. Tato vědkyně se chce v budoucnu zabývat výzkumem vlivu výživového stavu ženy na množství zinku ve vaječné buňce.

Zinek důležitější než železo

V myším vajíčku je předtím, než je připraveno k oplození, přibližně 60 miliard atomů zinku. Obsah zinku vědci měřili technikou nazvanou „synchrotron-based X-ray fluorescence microscopy“. Tato metoda umožňuje detekci jednotlivých kovů. Množství zinku značně převyšovalo obsah jiných důležitých kovů, jako je železo nebo měď. Zinek byl jediný kov, jehož obsah se významně měnil během dozrávání vajíčka.

Zdroje:

PAUL, Marla. What Makes a Good Egg and Healthy Embryo? Northwestern University [on-line] <http://www.northwestern.edu/>
KIM, Alison et al. Zinc availability regulates exit from meiosis in maturing mammalian oocytes. Nature Chemical Biology [on-line] <http://www.nature.com/>
HULVERT, Jaroslav. Umělé oplodnění a rady ženám. Zdraví a zdravotnictví [on-line] <http://www.zdrav.cz/>
V každé třídě dnes najdeme jedno dítě ze zkumavky. Masarykova univerzita [on-line] <http://info.muni.cz/>

Efektivnější umělé oplodnění díky zinku

Bez zinku to nejde

Myší vajíčka jsou hladová po zinku

Zinek důležitější než železo

Zdroje:

Facebook komentáře