Gardénie jasmínová se pyšní nádherně bílými, voňavými květy, které jsou podobné růžím. Podle nové studie vědců ze dvou německých univerzit její vůně obsahuje dvě složky, které mají na molekulární úrovni stejný mechanismus účinku a jsou stejně tak silné jako barbituráty nebo propofol.
Objevu dvou zklidňujících vůní předcházela screeningová studie, během níž vědci testovali vlastnosti stovek vonných látek. Vědci si objev vůní působících jako sedativa patentovali.
Běžně užívané benzodiazepiny, barbituráty a propofol působí prostřednictvím specifické přilnavosti těchto léků ke GABA receptorům. Tyto receptory leží na spojích (synapsích) nervových buněk v mozku a zvyšují účinek přirozeně přítomného neurotransmiteru (chemické látky přenášející nervové vzruchy), kyseliny gama-aminomáselné (GABA). Tato kyselina je nejdůležitější tlumivý neurotransmiter centrální nervové soustavy savců. To znamená, že tlumí přenášení nervových vzruchů.

Vzorec kyseliny gama-aminomáselné (GABA kyselina), která se váže na GABA receptor. (Zdroj: Wikimedia)
Vůně gardénie působí stejně jako léky: podporuje aktivitu kyseliny gama-aminomáselné, která se následně naváže na GABA receptor. To zvyšuje prostup chloridových aniontů (Cl-) do buňky, čímž dochází ke snížení schopnosti přenosu vzruchu, tedy utlumení činnosti nervové soustavy. Prakticky se to projevuje zklidněním, úlevou od úzkosti a podporou spánku.
Animací znázorněná funkce GABA receptoru – na GABA receptor se váže neurotransmiter GABA (kyselina gama-aminomáselná), což způsobuje pronikání chloridových aniontů do buňky.
Pochybnosti ohledně použití vůně jako sedativa rozptýlily testy na myších. Vonné látky měly zklidňující účinek, ať už byly myším podány injekčně nebo je drobní hlodavci pouze inhalovali. Myši ustaly ve své typické činnosti a tiše odpočívaly v koutku klece. Zjevné projevy uklidnění provázelo i snížení aktivity neuronů v mozku, které prokázalo elektrofyziologické měření.
Kontrolní testy na transgenních myších s geneticky modifikovanými GABA receptory potvrdily, že nové vůně mají stejný mechanismus účinku jako hypnotikum propofol.
Podle profesora Hannse Hatta z Ruhr-Universität bude možné nově objevené aromatické látky používat jako sedativa, preparáty proti úzkosti a rozčílení, dále jako prášky k léčení a utišení agrese. Jejich použití jako prášků na spaní bude prý také možné.
„ Naše výsledky mohou být vnímány jako vědecký důkaz účinnosti aromaterapie,“ potvrzuje profesor Hatt. Aromaterapie pracuje s rostlinnými silicemi a oleji, má za cíl zlepšení fyzické i psychické pohody člověka. Silice neboli aromatické látky rostlin mají kromě vůně a chuti také biologickou aktivitu. V aromaterapii se využívají příznivé účinky silic na různé orgány. Silice mohou být inhalovány, roztírány na pokožku nebo užívány vnitřně.
Pokud bez prášku na spaní neusnete, nečekejte od rozkvetlého keře zázraky, testy na lidech ještě neproběhly a není tudíž jasné, zda a při jaké koncentraci bude vůně linoucí se z květů na člověka působit. Pokud však při nespavosti raději než po pilulce sáhnete například po vonném polštářku se směsí bylin, potom můžete být vnímaví také k vůni gardénie.
Vědci ve své studii zjišťovali účinek vůní na lidské a myší GABA receptory. Objevili tak přírodní vůni vertacetal-coeur (VC) a chemicky odvozenou sloučeninu označovanou jako PI24513. Obě zvyšují účinnost GABA neurotransmiteru více než 5 krát. Působí stejně silně jako známé léky.
Chemicky vyrobená látka PI24513 by mohla být v Evropě k dostání již do jednoho roku. Nechcete-li čekat a budete-li si chtít uklidňující vůni květů gardénie dopřát doma, bude vás to stát trochu úsilí. Její květy jsou pro pěstitele něco jako odměna za správné pěstování. Není totiž příliš jednoduché donutit ji k pravidelnému kvetení.

Květ gardénie jasmínové připomíná růži. Zdroj: Wikimedia
Gardénii jako první popsal anglický botanik John Ellis v roce 1761. A co má společného s jasmínem? Druhové jméno rostliny „jasmínová“ má na svědomí umělec a botanik Georg Dionysius Ehret, který se po přivezení rostliny do Anglie dotazoval, zda se jedná o jasmín, s jehož květem si květ gardénie spletl. Jméno se ujalo a od té doby se používá.
Barbituráty užívané jako léky na spaní mají značné nežádoucí vedlejší účinky a lze si na nich během krátké doby vypěstovat silnou závislost. Jejich předávkování podlehla například legendární herečka Marilyn Monroe nebo proslulý kytarista Jimi Hendrix.
Proto byly nahrazeny relativně bezpečnějšími benzodiazepiny. Jenže ani ty nejsou zcela neškodné. Mimo jiné mohou vyvolávat nechuť a neschopnost řešit problémy. U starých lidí vedou ke zmatenosti a ztrátě orientace.
Důmyslný objev zklidňujících vůní má proto ještě další nezanedbatelné hledisko. S ústupem používání benzodiazepinů a dalších léků snad předejdeme vzniku závislostí a úmrtí z předávkování a jiným vedlejším účinkům používaných léků.
A jak bude výzkum pokračovat dál? Teď se vědci pokouší pomocí změn chemické struktury molekul získat vůně s ještě silnějšími účinky. Čas a testy na lidech teprve ukážou, jak vůně obstojí v praxi.
Facebook komentáře