Brno se stává vědeckým srdcem střední Evropy

• | Tisk |

Podrobnosti

Vytvořeno 21. říjen 2010

Napsal Redakce

Proč chce Brno ekonomiku založenou na znalostech?

Ekonomický růst dnes stále více souvisí se schopností regionálních ekonomik přizpůsobovat se a inovovat. A proč vyspělé regiony podporují znalostní ekonomiku? Každé nové kvalifikované pracovní místo totiž vytvoří pracovní příležitost pro několik dalších lidí v navazujících odvětvích.

K této strategii JMK přispívá i mezinárodní konference Gate2BrnoBiotech, jejímž cílem je podpora spolupráce mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou a posílení aplikace nejnovějších výsledků výzkumu v praxi. Konference se koná za podpory mezinárodní sítě Enterprise Europe Network.

Jak moc jsou výzkumná centra důležitá ?

Proč je přítomnost špičkových vědecko-výzkumných center jako je CEITEC či FNUSA-ICRC v Brně pro jeho obyvatele tak důležitá? „Kvalitní výzkum a vývoj umožňuje vznik inovativních firem a také přitahuje zahraniční technologické podniky, které jsou závislé na vysoce kvalifikované pracovní síle a lokálním know-how. Takové firmy zpravidla není možné jednoduše přesunout do jiných levnějších lokalit,“ vysvětluje Jiří Hudeček, ředitel  Jihomoravského inovačního centra, organizátora konference.

Výzkum a inovace se projevují v hospodářském růstu, nárůstu produktivity a ve vytváření nových pracovních míst, nabízejících vyšší mzdy. Jihomoravský kraj má ambici tuto vizi splnit do roku 2013 a zařadit mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy.

Na co se můžeme těšit?

V rámci nových vědeckých projektů, které v Brně vznikají, se bude bádat například nad využitím kmenových buněk při uzdravení poškozené srdeční tkáně u pacientů po infarktu myokardu či nad objevem nového genetického mechanismu, který může v budoucnu přispět k vývoji geneticky modifikovaných organismů (GMO) nebo k výzkumu v oblasti zpomalení stárnutí. Mladí vědci z  FNUSA-ICRC se podílejí na špičkovém výzkumu, který v budoucnu může pomoci „oživit” selhávající srdce.

Brněnští odborníci ve spolupráci se špičkovými americkými specialisty z Minnesota Stem Cell Research Institute pracují na vývoji zcela nové technologie kmenových buněk, které se dokážou přeměnit v plnohodnotné buňky lidské srdeční svaloviny a vytvořit myokard, který je zcela shodný s lidským. Dokáže se například plnohodnotně stahovat či vést elektrické srdeční vzruchy. Existuje naděje, že tato nová technologie kmenových buněk by v budoucnu mohla být využita pro regeneraci či úplnou náhradu poškozených částí srdce, například v důsledku infarktu myokardu, a výrazně tak zlepšit výkon selhávajícího srdce.

Vědecký tým z Minnesota Stem Cell Research Institute patří k nejlepším na světě v oblasti výzkumu využití kmenových buněk v léčbě závažných kardiovaskulárních, neurologických a onkologických onemocnění. Před dvěma lety se například lékařům a vědcům z minnesotské univerzity podařilo vůbec poprvé v historii vytvořit z jedné kmenové buňky nové bijící myší srdce, takzvaný biologický srdeční reaktor. Tyto výsledky, které publikoval časopis Nature, považují mnozí odborníci za malý novodobý zázrak.

Díky projektu FNUSA-ICRC mají naši vědci možnost zapojit se do těchto špičkových výzkumů a získat pro Českou republiku přístup ke špičkovým technologiím a znalostem. Čeští pacienti tak budou mít přístup k nejmodernějším způsobům léčby, a to prakticky ve stejném čase, jako pacienti v USA. Nové biomedicínské technologie, na jejichž vývoji se brněnští odborníci podílejí, mohou rovněž sehrát důležitou roli v podpoře rozvoje znalostní ekonomiky v regionu, ČR i EU.

Vnitřek fytokomory.

Brněnští vědci z CEITECu objevili doposud neznámý genetický mechanismus. Objev může v budoucnu přispět k vývoji geneticky modifikovaných organismů, nových postupů v léčbě onkologických onemocnění a k pochopení procesů vedoucích ke zpomalení stárnutí. Novinkou je objev dalších, doposud neznámých funkcí chromatinu, který je tvořen nukleovou kyselinou DNA a bílkovinami. Na tento objev přitom vědci narazili díky pozorování oblíbené pokusné rostliny molekulárních botaniků - huseníčku (Arabidopsis thaliana), která měla jako první rostlina kompletně přečtenou dědičnou informaci. Huseníček je pro genetiky zabývající se flórou tím, čím je myš mezi savci, tedy ideálním pokusným organismem.

Jihomoravské inovační centrum pomáhá inovačním firmám, studentům s originálními nápady, výzkumným pracovníkům a vynálezcům. JIC podporuje spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými pracovišti. Centrum vytváří prostředí pro snadnější inovační podnikání na jižní Moravě.

CEITEC je projekt výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence, které v Brně společně připravují místní univerzity a výzkumná pracoviště. Jedná se o výstavbu moderních laboratoří s prvotřídním přístrojovým vybavením a zázemím, které tvoří optimální podmínky pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií.

Projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu umožní v následujících dvou letech vybudovat na území České republiky první mezinárodní centrum pro lékařský výzkum na světě. Strategickými partnery projektu jsou Mayo Clinic (největší centrum lékařského výzkumu na světě), Minnesota Partnership for Biotechnology and Medical Genomics (největší biotechnologický cluster v USA) a široké spektrum evropských center.

Enterprise Europe Network je celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání.