České inovace: Remoska dobyla svět
Víte, že je remoska český patent? V druhé polovině minulého století zaplavila české domácnosti, nyní v ní nadšeně vaří v Anglii, Německu, USA i v Austrálii. V roce 2001se stala vynálezem roku. Podívejte se, jak se zrodila.
Mezi významné vynálezy, které ovlivnily na řadu let chod domácností v celém světě, patří i česká remoska.
Co je to remoska?
Pro ty, kterým slovo remoska nic neříká, jde o přenosný elektrický spotřebič s ohřevem ze shora - neboli hliníková pánev, která je přiklopena víkem s elektrickou spirálou, zaskleným okénkem a otvory na únik páry. Hliníkové pánve se dodávají v různých hloubkách. První remosky byly konstrukčně jednoduché bez regulace ohřevu a bez tepelné izolace pečící nádoby. Výrobek byl velmi úspěšný právě pro svou jednoduchost a efektivnost.
Teplo sálalo seshora a bylo rozváděno po stěnách nádoby, čímž nedocházelo k připalování zespodu. Tato trouba napůl peče, napůl dusí a především šetří elektřinu. Remosku vymyslel elektrotechnik Oldřich Homuta, její první prototypy vznikly v letech 1953 – 1955.
Jak vzniká vynález?
Motivaci pro tvorbu tohoto „kouzelného“ hrnce získal Homuta ve Švédsku, kde viděl elektrický hrnec, který vařil, ale ještě nepekl. Funkce pečení se objevila až u českého vynálezu. Před válkou vlastnil Oldřich Homuta firmu na výrobu elektromotorů, která se po znárodnění spojila s firmou REMOS (zkratka Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis).

Zdroj: Jiří Svoboda, Wikimedia Commons.
První remosky byly označovány HUT, což je složenina z počátečních písmen tvůrce remosky a jeho spolupracovníků: Homuta, Uher a Tyburec. Remosky se vyráběly nejprve ve Zdicích. Zdejší podnik se už v té době specializoval na pečící trouby. Od roku 1957 až do roku 1990 se remoska vyráběla v továrně Karma v Kostelci nad Černými lesy. Výrobek se záhy stal velmi oblíbený v českých domácnostech a dodnes se těší značné oblibě pro svou univerzálnost přípravy jídel, dlouhou životnost a nenáročnou obsluhu i údržbu.
Konec remosky v Česku?
V 90. letech minulého století se však na našem trhu objevily doposud neznámé mikrovlnné a horkovzdušné trouby, které se staly velkým hitem a postupně vytěsnily remosku z českých domácností. Proto v roce 1991 byla výroba remosek zastavena. Jak se později ukázalo, bylo to chybné rozhodnutí. Už tehdy na to poukazovala čísla prodeje, po celém světě se jich do té doby prodalo přes 2,7 milionů kusů.
Znovuvzkříšená remoska
V remosce opět uviděl naději pan Blažek, který se rozhodl v 90. letech minulého století koupit ochrannou známku a založil s kolegou Uličníkem závod Remoska s.r.o., který měl sídlo ve Frenštátu pod Radhoštěm. Nová doba si však žádala i nový přístup, proto se ji rozhodli inovovat. V roce 1999 se jim podařilo získat licenci firmy Dupont na teflon, čímž se začaly vyrábět remosky s teflonem uvnitř. Díky tomu se remoska stává opět oblíbenou součástí moderních domácností.
Jak se vlastně remoska dostala do zahraničí?
Renomé značky Remoska v zahraničí vybudovala žena Milena Grenfell-Baines, která se stala dovozcem tohoto spotřebiče do Anglie. Češka, která byla jedním z „Wintonových dětí“, byla zachráněna v době 2. světové války odvozem do Anglie. Při pobytu v Čechách u své sestřenice objevila remosku, neváhala a oslovila přímo výrobce. Chtěla, aby remosku, která byla běžnou výbavou českých domácností, poznaly i její krajanky.
Dohodla se s výrobcem, že mu pomůže proniknout na britský trh. A tak společnost Remoska s.r.o. vplula v roce 2000 na britský trh, kde se stala velmi populární. Dnes do Velké Británie směřuje každoročně více než polovina produkce a ročně se zde prodají desítky tisíc kusů.
I přesto, že ostrovní království začalo dopady hospodářské krize pociťovat dříve než Česká republika, opadnutí zájmu o český výrobek zatím nepřišel. „Přesné hodnocení loňského roku jsme ještě nesestavili. Ale podle prodejů rozhodně nepůjde o žádný propad. Naopak se prodej mírně zvýšil," zhodnotil obrat společnosti Ivo Svoboda, obchodní ředitel společnosti Remoska.
Společnosti jde podle něj k duhu i současné oslabování koruny, přestože má smlouvy včetně cen uzavřeny půl roku předem. Hospodářskou krizi však vedení společnosti rozhodně neignoruje. „Nějaké rezervy, které by časově omezený propad zájmu pomohly překlenout, máme. Ale samozřejmě se snažíme připravit i scénář, který by nastal v případě dlouhodobějšího poklesu poptávky," dodal Svoboda.
Remoska vynálezem roku 2001
Časopis Good Housekeeping udělil remosce v roce 2001 cenu vynález roku. Do soutěže byla nominována nadšenou uživatelkou tohoto spotřebiče Audrey John z města Strockport, pro kterou se podle jejích slov stala nezbytným nástrojem k dennímu vaření. A není sama. „Mám remosku a absolutně ji miluji,“ svěřuje se na webových stránkách časopisu další britská hospodyňka. „Připravuji v ní všechno, kompletní anglickou snídani, pečené maso k nedělnímu obědu, brambory i koláče a buchty.“ Další nadšení zahraniční uživatelé dokonce založili internetovou stránku, která vypráví historii české pánve, přináší recepty a poskytuje fórum pro milovníky remosek.
České pánve putují také na německé, polské, maďarské, slovenské či švédské trhy. Od roku 2002 vaří zdravěji i za oceánem, remoska se začala prodávat i v USA, Kanadě a Austrálii. V současné době export představuje téměř 55% celkové výroby.
Jen několik málo českých výrobků se může pochlubit celosvětově uznávanou ochrannou známkou a právě mezi ně zcela jistě patří česká remoska.
Zdroje:
-
Remoska. Radio Praha [online] <http://old.radio.cz/>
-
Slavné české výrobky - Remoska. Vlastenci.cz [online] <http://vlastenci.cz/>
-
Česká značka: Remoska. Pohodová žena [online] <http://www.pohodovazena.cz/>
-
Historie a součastnost. Remoska.cz [online] <http://www.remoska.biz/>
-
SKÁLOVÁ, Veronika. Britové remosku kupují, speciality recesi unikají. Aktuálně.cz [online] <http://aktualne.centrum.cz/>
-
PAVLA. Příběh remosky. Helkon [online] <http://www.helkon.cz/>
-
Remoska, český vynález, který zbožňují ve světě. Spotřebiče.cz [online] <http://mixer.spotrebice.cz/>
- Autor: Radka Zubcová
- Datum: 02. 03. 2010
-
Sekce:
Zdraví a životní styl
Nové technologie v praxi
Chemie, materiály
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČR










