Se zajímavým a pravděpodobně velmi důležitým objevem přišli vědci ze Státní univerzity Ohio. Odhalili souvislost mezi takzvanými ultrakonzervativními nekódujícími úseky RNA a některými typy rakoviny. Tento objev by mohl umožnit efektivní diagnostiku a možná také léčbu rakoviny a snad i jiných nemocí. Navíc ukazuje jak důležité a užitečné je porozumět naší genetické informaci.
Běžná nemocniční bakterie Clostridium má ochranný plášť, který je schopen se sám formovat například již při přenesení clostridií do zkumavky, nebo v jiných, pro bakterie nebezpečných situacích. Tato skutečnost by podle vědců mohla mít významný vliv na komerční využití nanotechnologií.
Naše tělo obsahuje ze známých prvků nejvíce uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku, v menší či větší míře však obsahuje i většinu ostatních prvků, včetně kovů. V běžné literatuře se dočtete, že některé kovy jsou pro naše tělo esenciální, jiné zase toxické. Nicméně toto rozdělení není tak jednoduché – i toxické kovy mohou být esenciální a naopak, i esenciální kovy mohou být toxické.
Klasický model komunikace mezi nervovými buňkami byl navržen v roce 1943 Warrenem McCullochem a Walterem Pittsem, ve stejné době se začaly formulovat také myšlenky o možné existenci digitálního počítače.
Na základě mnohaletého výzkumu jak ve zkumavkách, tak i s živými rostlinami, došel tým vědců k závěru, že uměle vytvořené chemické látky v pesticidech - prostřednictvím aplikace, či expozice na obilí skrz postřiky (případně závlahu) – narušují přírodní komunikaci ve fixaci dusíku mezi obilím a půdními bakteriemi. Tato skutečnost ústí v nižší výnosnost, nebo znatelně zpožděný růst plodin.
V půdě, poblíž kořenů rostlin, žije bakterie s velice zvláštními schopnostmi. Dokáže zasahovat do genetického materiálu rostlin a měnit jej ke svému obrazu. Změna genomu rostliny se projeví vytvořením nádoru a rostlina začne do svého okolí uvolňovat živiny, které pak dokáže bakterie využít. Bakterie tedy ovládá umění genetické manipulace, které my lidé známe pouze několik desetiletí a navíc se jej tolik bojíme.
S rostoucí cenou a ropy a zemního plynu se lidstvo poohlíží po jiných zdrojích energie. Jednou z alternativ jsou biopaliva. Ale co jsou vlastně zač? Proč je jedni tolik adorují a jiní zatracují?
Výzkumný tým pod vedením MUDr. Ivy Slaninové, Ph.D. z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU získal český patent za objev důležitých vlastností rostlinného alkaloidu makarpinu.
Ve druhé polovině 20. století došlo k raketovému nárůstu produkce skupiny materiálů, které se do té doby na naší planetě nenacházely. Jedná se o takzvané syntetické polymery, často označované jako plasty.
Vitamín C býval donedávna jednou z posledních molekul, jejichž biosyntéza nebyla ještě zcela objasněna. Není tomu ale dlouho, co skupina vědců z University of California, Los Angeles (dále UCLA) a Dartmouth Medical School, kteří se normálně zabývají studiem genů souvisejících se stárnutím a vznikem rakoviny u živočichů, objevila poslední část této nelehké skládanky.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČR
