Zatímco v roce 1930 podali čeští vědci a podniky žádost o ochranu asi pěti tisíc patentů, v roce 2006 jich bylo jen 641. Proč tak málo? Důvodů je mnoho. Nejenže jsou patenty drahé, ale ještě důležitější je nedostatek informací a patentově-marketingových odborníků.
Slabá neboli „difúzní“ podniková kultura se pak projevuje vnitřní nekonzistencí názorů, špatnou komunikací nejen mezi vedením a níže postavenými subjekty, ale také v rámci jednotlivých subjektů. Kvůli takovýmto nedostatkům vznikají pak daleko větší nároky na kontrolu, a motivace kolektivu se stává náročnější. Dosahování uspokojivých výsledků jak v produkční, tak ekonomické oblasti je podstatně ztíženo.
Jednou ze základních dovedností manažera je plánování, kde velmi důležitou aktivitou a předpokladem úspěchu je správné stanovování cílů. Vytyčit cíl znamená formulovat přání, zájmy, potřeby a tomu všemu podřídit jednání manažera i zaměstnanců.
Pojem podniková kultura si většina lidí spojí s japonskou společností, kde se každé ráno zaměstnanci sejdou ke společné rozcvičce a zpívají podnikovou hymnu. I když je toto pojetí v evropských měřítkách trochu nadnesené, je obrázkem toho, jak také může podnik díky dobré podnikové kultuře prosperovat. Japonské firmy jsou důkazem. Fenoménu podnikové kultury se ve světě věnuje spousta vědeckých pracovišť, což svědčí o závažnosti tohoto tématu.
Týmová spolupráce je z hlediska realizace složitějších projektů v dnešní době jedním z ukazatelů konkurenceschopnosti každého podniku. Schopnost spolupráce v týmu může sloužit také jako možné kritérium při výběru u přijímacího řízení – typu assessment centrum, kde procházíme skupinovými, tzv. modelovými situacemi, které jsou uměle vytvořené a v klíčových charakteristických bodech shodné se situacemi reálnými. Pozorovány a důkladně hodnoceny jsou pak jednotlivé stránky projevu naší osobnosti – tzv. kompetence.
Tým funguje efektivně tehdy, jsou-li si členové týmu neustále vědomi potřeby splnit společný úkol a potřeby udržovat tým. Zároveň jsou si vědomi individuálních potřeb ostatních členů. Síla efektivně fungujícího týmu spočívá v synergickém efektu.
Vlastníte inovační technické řešení jako je vynález nebo užitný vzor? Pak by jste určitě byli rádi, aby nezůstalo navždy jen na papíře nebo ve fázi prototypu. U vynálezů s dostatečnou úrovní technické invence a při splnění předpokladů pro uplatnění na trhu by to určitě byla škoda.
V podnikové praxi občas nastane okamžik, kdy je nutné přijmout nového zaměstnance. Personalisté podniků tak stojí před těžkým úkolem - koho najmout a jak. Možností je mnoho, liší se hlavně tím, jak je podnik velký, jaká je jeho finanční situace, nebo jak rychle daného zaměstnance potřebuje. V zásadě lze ale způsob náboru zaměstnanců zúžit na dva způsoby a to externí výběr a interní výběr. V rámci těchto alternativ lze rozlišovat i další možnosti. Každá z těchto možností má své výhody a nevýhody a je více, či méně náročná na podmínky.
Slyšeli jste už někdy větu typu: „Hele neprovedeme něco Karlovi? Už dlouho nebyla žádná legrace.“ Karel je tichý pracovník, který nedávno nastoupil do nové firmy. Zatím má spoustu práce sám se sebou a snaží se adaptovat v novém prostředí. V kanceláři má dva kolegy, kteří ho obtěžují různými zbytečnostmi a chtějí po něm vyřizovat nepohodlné záležitosti. Možná se v této situaci někdo z vás již ocitl a s postavou Karla se velmi jednoduše ztotožníte. Pokud ano, pak jste možná obětí mobbingu. Bohužel se tento trend postupně zabydluje i v našich kancelářích.
Základní podmínkou pro start inovačního podnikatele je pravidlo zvané 4T: 4T = Technologie, Trh, Tým, Termín (zahájení tržních výnosů nebo-li tzv. Time-in-market). Uvedená 4T jsou podmínkou pro to, abyste vůbec mohli začít uvažovat o rozběhu inovačního podnikání.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČR
