Šetřit se musí, otázkou je kde

Pro úvod krátké vysvětlení pro nezainteresované: co je a co dělá RVVI?

Rada je odborný poradní orgán vlády. Má zákonem svěřenou řadu kompetencí od návrhu rozpočtu přes tvorbu návrhu politiky a koncepcí v této oblasti až po provozování informačního systému. Mohl bych ji přirovnat k jakémusi vědeckému parlamentu, protože se skládá z představitelů jednotlivých institucí a jejich seskupení – Akademií věd počínaje přes vysoké školy a resortní výzkum až po zástupce průmyslového výzkumu, vývoje a inovací. Mezi jednotlivými účastníky vznikají různé neshody, které nyní bohužel překročily hranice Rady, kde se mají primárně diskutovat, a staly se předmětem diskuse v médiích.

Co vedlo k přejmenování Rady pro výzkum a vývoj na Radu pro výzkum, experimentální vývoj a inovace?

Změna má dva důvody. Sousloví experimentální vývoj místo vývoj je čistě formální terminologické legislativní upřesnění, které vychází z běžné praxe užívání tohoto označení v oficiálních dokumentech EU. Zadruhé, Rada nyní zodpovídá i za oblast inovací, za niž de iure v ČR dosud nikdo neodpovídal. Rada sice již dříve připravovala např. inovační politiku, ale její kompetence v této oblasti nebyly vymezeny zákonem.

Přejděme k reformě. Proč došlo k přípravě a realizaci Reformy systému VaVaI?

Po formální stránce se systém tak, jak byl od počátku devadesátých let nastaven a průběžně vylepšován, stával předmětem kritiky ze všech stran. Vysoké školy například poukazovaly na to, že systém pomalého nárůstu rozpočtu neodpovídal rychlému růstu kvality jejich výzkumu. Dále zde nebyla zastřešena oblast inovací a systém se také víc a víc rozmělňoval, čímž vznikaly překryvy a duplicity. V neposlední řadě byl také nastaven na neustálý vysoký růst: nikdo sice neočekával tak hlubokou hospodářskou krizi, ovšem i tak bylo jasné, že je systém zranitelný. Z věcného pohledu byly argumenty také zřejmé: systém podporoval průměrnost na úkor špičkových výsledků a navíc se nám dostatečně nedařilo proměňovat znalosti na ekonomické efekty.

Co bylo tedy cílem reformy?

Cílů bylo celkem sedm a zabývaly se právě zmíněnými problémy. Všechny jsou uvedeny ve schváleném znění Reformy. (Ke stažení zde, pozn. redakce.)

Byla reforma dokončena podle plánu, tj. do konce března 2009?

Po formální stránce ano. To znamená, že vládou zadané úkoly byly všechny splněny. Podařilo se snížit počet rozpočtových kapitol z 22 na 10, vznikne Technologická agentura. Po věcné stránce by reforma fungovala, pokud by pokračoval nárůst finančních prostředků z příjmů státního rozpočtu.

Klíčovou součástí reformy bylo také zavedení financování podle dosažených výsledků. Jak nový systém funguje?

Předně to nebyla klíčová součást reformy, o čemž se mediálně nehovoří. Uvědomme si, že dvanáct ministerstev zcela přišlo o peníze na výzkum – to je důležitější, ale v současné diskusi méně zdůrazňované. Na systému hodnocení se všichni shodli v loňském roce. Problémy nastaly v okamžiku, kdy se podle metodiky začalo skutečně hodnotit; a upozorňuji, že se podle metodiky hodnotilo jen z 25 %! Ukazuje se totiž, že to, co se dlouhodobě tradovalo, neplatí, ostrá data jsou jiná. Na základě toho vznikla diskuse, jestli jsou tvrdá data dostačující apod.

Porodní bolesti nově zaváděného systému nejsou překvapující. Proběhne ale aktualizace systému hodnocení na základě mediálního střetu s AV ČR?

Diskuse probíhá permanentně a nejen s AV ČR. Nezapomínejme, že jsou zde i další hráči. Například vysoké školy sice mají připomínky, ale s principem jednoznačně souhlasí. Aktualizace proběhne, ale jak jsem uvedl, Rada je malý parlament, kde je třeba jednání. Metodika je pouze nástroj a její návrh je připraven – 11. září ho Rada projednávala. Problém je však jinde.

Můžete být konkrétnější?

Pokud se každý obor bude hodnotit podle specifických parametrů, pak to bude vyžadovat politické rozhodnutí o výši podpory pro tyto obory. V případě, že nebudeme míchat základní a aplikovaný výzkum, bude na vládě rozhodnout, kolik na který výzkum půjde prostředků. Chtějí toto opravdu vědci? Nejsem si tím jistý, protože v politických rozhodnutích hrají roli i jiné faktory.

Na základě Reformy do konce roku také vznikne Technologická agentura. Co je její náplní?

Původní označení této instituce bylo Agentura pro aplikovaný výzkum, což je samo o sobě vypovídající. Technologická agentura bude alokovat peníze na aplikovaný výzkum, čímž se dostane do podobné role jako Grantová agentura pro základní výzkum, která v ČR působí od roku 1992. Instituce na papíře již existuje, do konce roku by mělo být zvoleno předsednictvo, které agenturu připraví na plnou funkčnost v roce 2011.

Pozn. red.: Rada pro výzkum, experimentální vývoj a inovace (RVVI) vydala koncem srpna článek, v němž hodnotí dosavadní realizaci Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací, která začala v březnu 2008.

Prostředky z EU jsou nyní dost podstatnou součástí výdajů na VaV: letos je to přes 20 %, příští rok dokonce přes 30 %. Jak se bude řešit situace po ukončení těchto dotací z EU po roce 2013, resp. 2015, kterou zmiňujete ve svém hodnoticím článku?

Původní představa, která počítala se silným růstem ekonomiky, byla taková, že se za peníze z fondů postaví či zrekonstruují výzkumné ústavy, a ty budou následně financovány z rostoucích účelových výdajů. Ve změněné situaci hospodářské krize jsou ale v zásadě dva možné modely vývoje. Budeme-li se držet původního plánu výstavby a rozvoje, projeví se to především v krácení institucionálních prostředků – to Rada navrhla a reakce na návrh je všeobecně známá. Pak je tu druhý model: nebudeme krátit institucionální výdaje, ale po skončení přílivu peněz z fondů EU bude nutné financovat nové ústavy ze stávajících institucionálních prostředků. To také může ve výsledku znamenat, že provoz jednoho ústavu se bude financovat ze zrušení dvou jiných.

Budou se dodatečné prostředky na VaV zajišťovat i jinak, aby ČR dosáhla alespoň průměrné úrovně EU v investovaných procentech HDP?

To je politický krok a rozhodnutí vlády, které jde mimo Radu. První věc je, že vláda musí do konce září předložit návrh rozpočtu. Pak zaleží také na tom, jak se bude situace v současné „ústavní krizi“ vyvíjet dále, a také zda nová vláda určí VaV za svou prioritu. Berme ale v úvahu i opačný scénář: co když se na VaV nebudou přidávat peníze nebo se kvůli požadavkům ostatních ministrů převedou peníze jinam? Pak je na vládě určit, jakou má VaV vlastně prioritu.

Jak je na tvorbě politiky VaVaI zainteresována veřejnost? Existuje kampaň na podporu rozšíření povědomí o přínosech VaVaI?

Vzhledem k tomu, že Rada začala se současnými kompetencemi fungovat až od letošního 1. července, zapojí odbornou veřejnost do aktualizace stávající politiky v dohledné době. Do konce roku je naplánováno vyhlášení veřejné zakázky, v jejímž rámci se bude toto řešit za pomoci odborného partnera.

Nechme stranou pouze české prostředí. Jaký je postoj ČR vůči evropskému výzkumu? Existují nějaké priority, které chce ČR v této oblasti prosadit?

V některých věcech skončila reforma vynuceným kompromisem, toto je jeden z příkladů. V této oblasti proto žádnou velkou změnu neočekáváme, nadále se budeme zapojovat do sítí excelence a do evropského výzkumného prostoru.

Vláda deklarovala vědu a vzdělání jako své priority. Uvažuje ČR proto o křesle eurokomisaře pro výzkum při sestavování nové evropské komise, které proběhne v září a říjnu tohoto roku? V médiích se hovoří o několika oblastech, jako spravedlnost či energetika, ale věda a výzkum mezi nimi nejsou.

Ponechám-li stranou politický aspekt této záležitosti, který Radě nepřísluší, tak z čistě věcného a odborného pohledu se při jednání o pozici eurokomisaře přihlíží, jak na tom která země v dané oblasti je. My jednak máme ve srovnání s ostatními zeměmi velmi nestandardní systém a až nyní se u nás začalo mluvit v zahraničí o běžně diskutovaných tématech, o kterých se zde dosud mlčelo. Čili si sami musíme nejprve ujasnit některé věci, než se posuneme na evropskou úroveň.

Děkuji za rozhovor.

ČTENÁŘI POZOR! Pokud chcete dr. Marku Blažkovi položit vlastní otázky, prosím pište své dotazy do diskuse k článku nebo na email info@inovace.cz. Vybrané otázky a odpovědi budou následně zveřejněny.

Doplňující zdroje:

• Blažka, Marek. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací po 17 měsících [on-line].  <http://www.vyzkum.cz/>.
• Rada pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR [on-line]. <http://www.vyzkum.cz/>.
• Záruba, Igor. Vláda vytipovala zájmy v Evropské komisi. E15. [on-line]  <http://www.e15.cz/>.
• Hazdra, Adam. Jádro sporu o Akademii věd. Inovace.cz. [on-line] <http://www.inovace.cz/>.